Osvícenství jako počátek národního obrození?

Abstract

Marek FAPŠO, Enlightenment as the Origin of National Revival?, dissertaion, Institute of Czech History, Charles University, Prague 2019 Dissertation aims a goal to catch an age between 1760-1790, which is usually in the Bohemian Lands taken as the so called beginning of the National Revival. Methodologically the dissertation stands upon tradition of Michel Foucault's research and environmental history. Firstly, it brings synchronic connections of phenomena instead of searching for diachronic predecessors and followers of so called Enlightenment. Secondly, the dissertation brings up the reflections of nature, landscape and environment, which became an important issue in the second half of the 18th century. One of the leitmotivs is the relationship between usually disconnected realms of natural and human sciences. The work is divided into three main parts. The first one is focused on reflections of languages, their natural background and classifications related to Carl Linne's taxonomy. Then the second deals with long forgotten concept of Naturgeschichte forging together natural and historical perspective. A topic is also devoted to new-born fields of expertise - archaeology and critical historiography - that have a special relation to landscape as well. In the last part the notion of nature and...

Marek FAPŠO, Osvícenství jako počátek národního obrození?, disertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2019 Disertace si klade za cíl zachytit dobu mezi lety 1760-1790, která bývá v českých zemích označována jako tzv. počátky národního obrození. Metodologicky vychází z tradice děl Michela Foucaulta v kombinaci s perspektivou environmentálních dějin. Za prvé se tedy zaměřuje na postižení synchronních souvislosti mezi sledovanými jevy, namísto hledání diachronních předchůdců a následovníků doby tzv. osvícenství. Za druhé pak omezuje pole bádání na fenomén reflexe přírody, krajiny a životního prostředí, které v druhé polovině 18. století získaly výrazné postavení v dobovém diskurzu. Jedním z leitmotivů je pak vztah obvykle oddělovaných větví humanitních a přírodní věd, které jsou nahlíženy v organické souvztažnosti. Práce je rozdělena na tři komplexní části. V první z nich se zaměřuje na dobovou reflexi jazyka jednak ve vztahu k debatám o zvířeckosti člověka (tzv. vlčí děti) a pak v souvislosti s rozvojem biologické taxonomie Carla Linného. V druhé části jsou tematizovány otázky koncepce dějin a dějinnosti na pozadí zapomenutého fenoménu Naturgeschichte spojujícího přírodovědnou a historickou perspektivu. Rovněž je tematizován vznik nových oborů archeologie a kritického dějepisectví, jenž...