Paměť na lidské tváře

Abstract

The bachelor thesis presents a general introduction to the topic of Memory for human faces. The occipital face area (OFA), fuziform face area (FFA) and superior temporal sulcus (STS) are firstly introduced, as they are the three major brain areas responsible for face memory. The negative voltage wave in event related potential N170, which took place when human face is presented to the viewer, is also mentioned. Then there are described the variables that interfere with the process of remembering human faces connected with the observer, whose task is to remember the presented face, and the person who is being observed. These can be ethnicity, face movement, emotion, attractiveness or age. We also mention the "super-recognizers", the individuals who are able to remember faces unbelievably well. On the other hand, there are people with condition called prosopagnosis, for whom is the identification of presented face very huge challenge. In the last part there are presented visual stimuli and research designs, that are most commonly used to explore memory for faces. The design of the research project then verifies the appropriateness of using 2D photographs compared to using a video sequence when examining memory for faces. Key words face recognition - face memory - visual stimuli

Bakalářská práce předkládá obecný úvod do tématu paměť na lidské tváře. Nejprve představuje okcipitální tvářovou oblast (OFA), fuziformní tvářovou oblast (FFA) a vrchní spánkovou brázdu (STS), jakožto tři hlavní oblasti mozku, které jsou za tento děj zodpovědné. Je zmíněn také negativní výkyv v elektrickém potenciálu N170, který nastane, když je pozorovateli prezentována lidská tvář. V další části jsou rozvedeny intervenující vlivy na straně majitele pozorované tváře a pozorovatele, který má za úkol si ji zapamatovat. Těmi může být etnikum, pohyb tváře, emoce, atraktivita nebo věk. Existují také jedinci, kteří jsou schopni si zapamatovat tváře nevídaně dobře, označovaní jako "super-recognizers". Na druhé straně pak stojí lidé s prozopagnozií, kterým určení identity tváře dělá naopak velké problémy. Dále jsou představeny vizuální podněty a výzkumné designy, které jsou při zkoumání paměti na tváře nejčastěji používány. Z této kapitoly vychází návrh výzkumného projektu, který ověřuje vhodnost použití 2D fotografií při zkoumání paměti na tváře ve srovnání s použitím video- sekvence. Klíčová slova rozeznání tváří - zapamatování tváří - vizuální podněty