Deskové hry v mytologiích: Srovnání severských, keltských a indických kosmologických motivů

Abstract

Anotace: Práce má za cíl komparaci motivu deskové hry a hry v kostky ve třech indoevropských mytologiích - hinduistické, keltské a severské - přičemž se bude soustředit i na hrdinskou látku. V hinduismu půjde zejména o epizodu z 2. knihy Mahábháraty a mýtus partie boha Šivy s chotí Párvatí a jeho následky. V keltské mytologii o hru o ruku Étain z Tormach Étaine a v severské o hru bohů v eddické písni Vǫluspá. Kromě těchto stěžejních mýtů bude práce využívat i drobnější zmínky v dalších textech z těchto oblastí, což se týká hlavně výrazně skrovnějšího evropského materiálu. Předmětem práce bude zkoumání vnitřní struktury mýtů, kde se hra často nachází na počátku či ve středu zápletky. Bude se soustředit na význam těchto epizod a jejich pozici v symbolické soustavě dané kultury stejně jako vztahy symbolů uvnitř jednotlivých mýtů. V následujícím kroku se pak pokusí srovnat tyto významy vůči sobě navzájem a zjistit, zda se v nich nacházejí nějaké podobnosti. Naopak se zcela nebude pouštět do oblastí archeologických a historických ani zkoumání rituálu či performativity.

This paper aims to compare the motif of board game or dice game in three Indo-European mythologies - Hinduism, Celtic and Old Norse - also dealing with heroic texts. The main sources for Hinduism are namely the dicing episode from Book 2 of Mahābhārata and the myth of dicing game of Śiva and Pārvatī and its consequences. In Celtic mythology it is game of Étaín from Tochmarc Étaíne and in Old Norse religion the Eddic poem Völuspá. In addition to these key myths, this paper will also use minor mentions in more texts from these religions, especially in more modest European material. The subject of this thesis is the inquiry into inner structure of myths, as a game is often placed in the center of the narrative. It will focus on the meaning of those spisodes and their position in the symbolic system of each culture and the relations of these symbols in particular myths. In the next step, I shall attempt to compare these meanings against each other to see whether some meaningful paralels can be found. This thesis will not be of archaeological or historical focus, nor will it deal with ritual or performative studies.