Synoviální hemoragie kolenních kloubů jako vitální známka prochlazení

Abstract

Synoviální hemoragie kolenních kloubů jako vitální známka prochlazení Chlad představuje pro zdraví člověka podceňované riziko, protože schopnosti lidského organismu odolávat bez adekvátního oděvu nízkým teplotám zevního prostředí jsou značně limitované. Hypotermii odborná literatura definuje jako nefyziologický stav, při kterém teplota tělesného jádra klesá pod 35 řC, těžká hypotermie nastává při teplotě tělesného jádra 27 řC. Smrt prochlazením nastupuje při poklesu teploty tělesného jádra pod 25 řC. K nejrizikovějším skupinám z pohledu prochlazení patří zejména malé děti, senioři, bezdomovci, intoxikované či zraněné osoby, resp. jedinci z různých důvodů vystavení extrémnímu chladu. Postmortem diagnostika prochlazení zůstává i v éře molekulárních, genetických a virtuálních metod problematická, a to z důvodu absence specifického a konzistentního diagnostického znaku. Optimální diagnostický přístup proto musí být komplexní a zahrnovat nejen pečlivou zevní prohlídku a pitvu těla zemřelé osoby, ale i rozbor veškerých dostupných informací z místa nálezu, zhodnocení anamnézy, posouzení lokální meteorologické situace, měření tělesné teploty, provedení histologického a chemicko-toxikologického vyšetření a doplňkově i aplikaci moderních zobrazovacích metod či molekulárněbiologickou analýzu. Základní cíl předkládané...

Synovial hemorrhages of the knee joints as a vital sign of fatal hypothermia The cold represents an underestimated health issue for a man because the abilities of the human body to resist low ambient temperatures without adequate clothing are minimal. The professional literature defines hypothermia as a non-physiological state with core body temperature being below 35 řC, severe hypothermia sets when core body temperature is lower than 27 řC. Death due to hypothermia usually appears if core body temperature declines to 25 řC. The most hypothermia-prone and vulnerable individuals involve infants, seniors, homeless people, intoxicated or injured subjects and people from various reasons exposed to extreme cold. Even in the era of molecular, genetical and virtual methods, postmortem diagnostics of hypothermia remains difficult mainly because of the absence of any specific and consistent diagnostic sign. Accordingly, the optimal diagnostic approach has to encompass not only careful external and internal examination of the deceased person, but also critical analysis of available information from the place of fatality, appraisal of the medical history, evaluation of the local meteorological situation, body temperature measurements, performance of histological and chemico-toxicological analyses, ultimately also...