Pronunciation instruction in the context of TEFL

Abstract

Výuka výslovnosti v rámci výuky angličtiny jako cizího jazyka představuje zanedbanou oblast, navzdory její důležitosti pro studenty. Data v literatuře nám ukazují, že učitelé nejsou připraveni vyučovat výslovnost hned z několika důvodů: nedostačující kvalifikace a školení, nedostatek teoretických a praktických znalostí, času a motivace. Tato diplomová práce zkoumá současnou situaci ve výuce výslovnosti na soukromé jazykové škole v České republice za použití observací a učitelských a studentských dotazníků. Výsledky práce potvrzují původní hypotézu, která říká, že výuka výslovnosti včetně oprav výslovnostních chyb takřka neexistuje, případně se v hodinách objevuje pouze sporadicky. Pouze jeden ze čtyř učitelů (T1) zahrnul do výuky explicitní informace o výslovnosti. Jediný způsob, jakým byly opravovány výslovnostní chyby byl takzvaný recast neboli zopakování slova či fráze se správnou výslovností, který se však ukázal být ve většině případů neefektivním. I přesto, že si je většina učitelů a studentů vědoma důležitostí výslovnosti při akvizici cizího jazyka, jejich přesvědčení a názory se velmi liší. Klíčová slova: výslovnost, výuka angličtiny jako cizího jazyka, explicitní výuka, segmentální jevy, suprasegmentální jevy, názory učitelů a studentů

Pronunciation instruction in the TEFL classroom has long been a neglected area regardless of its importance for the students. The data in the literature shows that teachers are generally not ready to provide pronunciation instruction for a variety of reasons: lack of qualification and training, theoretical and practical knowledge, time and motivation. The present thesis explores the current situation of pronunciation instruction at a private language school in the Czech Republic using of classroom observations and teacher and student surveys. The results confirm the initial hypothesis that pronunciation instruction including pronunciation error correction is nearly non-existent or occurs sporadically in the classroom. Only one out of four teachers (T1) included explicit pronunciation information into his teaching. The only pronunciation error correction technique observed with the four teachers was a recast which proved to be ineffective in most cases. Even though the teachers and students are generally aware of the importance of pronunciation in foreign language acquisition, their individual beliefs and attitudes towards pronunciation learning and teaching greatly differ. Key words: pronunciation, TEFL, explicit instruction, segmental features, suprasegmental features, teacher and student cognition