Děti zrozené ze znásilnění během konfliktu v Bosně a Hercegovině: poválečné diskurzy

Abstract

The main subject of the research is the social discourse about the ethnic identity of children born of rape during the war in Bosnia and Herzegovina in 1992-1995. Acts of rape are considered to be part of the war tactics of major rivals (Army of the Republic of Bosnia and Herzegovina, Army of Republika Srpska, and Croatian Defence Council) and paramilitary units. Forced fertilization and disallowance of abortion was carried out as an accompanying factor of ethnic cleansing. The International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia has recognized these acts as war crimes. The main objective of the research is to pursue a cross- societal discussion on the issue of inheritance of identity in the case of children of war: first, through a discourse analysis of the media, which significantly contribute to the image of these children, and second, through the contribution of interviews conducted during the field research. The way in which the children born of war are depicted and perceived affects various aspects of their lives. The results of the project will contribute to the discussion of war crimes and their impact on contemporary Bosnian society.

Hlavním předmětem výzkumu je společenský diskurz o etnické identitě dětí narozených následkem znásilnění během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. V případě bosenského konfliktu jsou akty znásilnění považovány za součást válečné taktiky hlavních soupeřů (Armády Bosny a Hercegoviny, Vojsk Republiky srbské, Chorvatské rady obrany) a para-militárních jednotek. Nucená oplodnění a znemožnění potratu bylo prováděno jako doprovodný faktor etnických čistek. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii uznal tyto akty za válečné zločiny. Hlavním cílem výzkumu je sledovat celospolečenskou diskuzi problematiky dětí narozených znásilněným ženám a identifikovat roli myšlenky o dědičnosti etnické identity v poválečných diskurzech v jednotlivých společenstvích konstitutivních národů. A to jednak prostřednictvím diskurzivní analýzy médií, která výrazně spoluutvářejí obraz o dětech války, jednak za přispění rozhovorů uskutečněných během terénního výzkumu. Způsob, jakým jsou děti války zobrazovány a vnímány výrazně ovlivňuje nejen různé aspekty jejich života. Výsledky projektu přispívají do debaty o válečných zločinech a jejich dopadech v současné bosenské společnosti.