Interference v genderové konceptualizaci neživých referentů u maďarských bilingvistů

Abstract

This work deals with possible interferences in gender conceptualization of inanimate objects in bilingual speakers of Hungarian and Slovakian language. It closely pursues the grammatical category of gender (which is present in one of the examined languages, in Slovakian, and absent in the other one - Hungarian). The aim of the performed experiment, in which two groups of speakers participated (one was the previously mentioned group of bilingual speakers of Hungarian and Slovakian, and the second one was a control group of Hungarian monolingual speakers) was to verify if the presence of grammatical gender in one of the two languages, spoken by the bilingual group of speakers, will affect their conceptualization of gender of the inanimate referents. Another aspiration was to find out if bilingual speakers, as well as the monolingual speakers of Hungarian had accordant responses to some of the inanimate objects, and also if there was a congruence in the responses between the two participating groups of speakers. A secondary aim of this experiment was to examine a phenomenon, which appeared in the previous conducted research (Červenková, 2017), which was the effort of the respondents to make the first phoneme of their response identical with the first phoneme of the name of particular object in...

Práce se věnuje možným interferencím v genderové konceptualizaci neživých objektů u bilingvních mluvčích maďarštiny a slovenštiny. Zabývá se podrobně gramatickou kategorií rodu (která je v jednom ze zkoumaných jazyků, tedy ve slovenštině, přítomná, a ve druhém zkoumaném jazyce, tedy v maďarštině, nikoli). Cílem provedeného experimentu, jehož se zúčastnily dvě skupiny mluvčích (již zmíněná skupina bilingvních mluvčích maďarštiny a slovenštiny a kontrolní skupina monolingvních maďarských mluvčích), bylo ověřit, zda přítomnost gramatického rodu v jednom ze dvou jazyků bilingvní skupiny mluvčích ovlivní jejich konceptualizaci rodu neživých objektů. Dále byla snaha zjistit, zda se jak bilingvní mluvčí maďarštiny a slovenštiny, tak monolingvní mluvčí maďarštiny shodnou ve svých odpovědích v případě některých z neživých objektů a také zda se projeví shody napříč oběma zúčastněnými jazykovými skupinami. Druhotným cílem bylo ověřit fenomén, který se objevil v odpovědích respondentů v předchozím provedeném výzkumu (Červenková, 2017) - snaha o shodu prvního fonému odpovědi s prvním fonémem názvu neživého objektu v maďarštině. K účelům experimentu byly použity tři výzkumné metody, konkrétně přiřazování lidských atributů neživým předmětům (v jednom dotazníku respondenti přiřazovali objektům mužský, resp. ženský...