dc.contributor.advisor | Frouz, Jan | |
dc.creator | Krejčová, Jana | |
dc.date.accessioned | 2019-10-18T08:19:08Z | |
dc.date.available | 2019-10-18T08:19:08Z | |
dc.date.issued | 2019 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/109987 | |
dc.description.abstract | This work aims to clarify and describe the necessary conditions of the peat soil horizon formation. The following three types of locations were compared. Drained locations that were revitalized afterwards. Locations which were drained and never revitalized. And lastly undrained localities where the original peat horizons are still presented. It has been proven that the grounwater level differs in drained and undrained areas. However, there was no significant differrence between revitalized and non-revitalized areas in drained types of locations. The results confirmed that Sphagnum spp., which is the most important species in peat formation, dominates the plant community where the groundwater level is higher than 25 cm. If the grounwater level is lower than 25 cm below the surface, Sphagnum spp. disappears very quickly and degrades peat soil horizons. The work also proved the groundwater level directly affects plant comunities that more or less promote carbon accumulation in the soil but water level and anaerobic conditions have no direct affect on soil carbon accumulation and only affect the vegetation composition of the peat soil horizon. | en_US |
dc.description.abstract | Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace. | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta | cs_CZ |
dc.subject | odvodnění | cs_CZ |
dc.subject | revitalizace | cs_CZ |
dc.subject | vegetace | cs_CZ |
dc.subject | mokřady | cs_CZ |
dc.subject | vlhké louky | cs_CZ |
dc.subject | rašelina | cs_CZ |
dc.subject | rašelinné louky | cs_CZ |
dc.subject | dekompozice | cs_CZ |
dc.subject | drainage | en_US |
dc.subject | restoration | en_US |
dc.subject | vegetation | en_US |
dc.subject | wetlands | en_US |
dc.subject | wet meadows | en_US |
dc.subject | peat | en_US |
dc.subject | peat meadows | en_US |
dc.subject | decomposition | en_US |
dc.title | Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk | cs_CZ |
dc.type | diplomová práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2019 | |
dcterms.dateAccepted | 2019-09-12 | |
dc.description.department | Ústav pro životní prostředí | cs_CZ |
dc.description.department | Institute for Environmental Studies | en_US |
dc.description.faculty | Přírodovědecká fakulta | cs_CZ |
dc.description.faculty | Faculty of Science | en_US |
dc.identifier.repId | 198475 | |
dc.title.translated | Peat formation and peat meadow restoration | en_US |
dc.contributor.referee | Picek, Tomáš | |
thesis.degree.name | Mgr. | |
thesis.degree.level | navazující magisterské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Environmental Protection | en_US |
thesis.degree.discipline | Ochrana životního prostředí | cs_CZ |
thesis.degree.program | Ekologie a ochrana prostředí | cs_CZ |
thesis.degree.program | Ecology and Environmental Protection | en_US |
uk.thesis.type | diplomová práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Přírodovědecká fakulta::Ústav pro životní prostředí | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Science::Institute for Environmental Studies | en_US |
uk.faculty-name.cs | Přírodovědecká fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Science | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | PřF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Ochrana životního prostředí | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | Environmental Protection | en_US |
uk.degree-program.cs | Ekologie a ochrana prostředí | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Ecology and Environmental Protection | en_US |
thesis.grade.cs | Výborně | cs_CZ |
thesis.grade.en | Excellent | en_US |
uk.abstract.cs | Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace. | cs_CZ |
uk.abstract.en | This work aims to clarify and describe the necessary conditions of the peat soil horizon formation. The following three types of locations were compared. Drained locations that were revitalized afterwards. Locations which were drained and never revitalized. And lastly undrained localities where the original peat horizons are still presented. It has been proven that the grounwater level differs in drained and undrained areas. However, there was no significant differrence between revitalized and non-revitalized areas in drained types of locations. The results confirmed that Sphagnum spp., which is the most important species in peat formation, dominates the plant community where the groundwater level is higher than 25 cm. If the grounwater level is lower than 25 cm below the surface, Sphagnum spp. disappears very quickly and degrades peat soil horizons. The work also proved the groundwater level directly affects plant comunities that more or less promote carbon accumulation in the soil but water level and anaerobic conditions have no direct affect on soil carbon accumulation and only affect the vegetation composition of the peat soil horizon. | en_US |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí | cs_CZ |
thesis.grade.code | 1 | |