Bezpečnostní aspekty námořní trasy Nové hedvábné cesty

Abstract

The Silk road project has been announced in 2013 by Chinese president Xi Jinping as a reaction to economic crisis and following efforts to find new business partners and opportunities. Initiative restores the idea of the ancient Silk road and has two parts, maritime and overland. This bachelor thesis focuses on the New Silk Road and specifically its Maritime Silk Road Initiative of the 21st century, and area of the Indian ocean. At the beginning of this thesis I dedicate short chapter to the policies of the main actors in the Indian ocean to the initiative Belt and Road. For the purposes of my work I have chosen four port facilities. It is a port of Gwadar in the southwest of Pakistan, Hambantota port in the south region of Sri Lanka, Kyaukpyu port in the northwest of Myanmar and the Chinese naval base in Djibouti. I use two theoretical concepts in my thesis. The first concept is the geopolitical theory of Mahan, Mackinder and Spykman. As the second concept I have used the theoretical framework for the security by Barry Buzan, Ole Wæver and Jaap de Wilde, the representatives of the Copenhagen school. I have adjusted their sectoral division for the purposes of my research. Each of the cases was analysed based on four categories: Military sector, Political sector, Economic sector and Environmental...

Projekt Hedvábné stezky byl v roce 2013 představen čínským prezidentem Xi Jinpingem jako reakce na hospodářskou krizi a následnou snahu o nalezení nových trhů a obchodních partnerů. Iniciativa obnovuje myšlenku starověké Hedvábné cesty a má dvě části, námořní a pozemní. Tato bakalářská práce pojednává o Nové hedvábné cestě a specificky se zaměřuje na Námořní hedvábnou cestu 21. století, a to na oblast Indického oceánu. Na začátku práce věnuji také krátkou kapitolu postojům hlavních aktérů v Indickém oceánu k iniciativě Pásmo a Stezka. V rámci analýzy byly vybrány čtyři přístavní zařízení. Jedná se o přístav Gwadar na jihozápadě Pákistánu, přístav Hambantota na jižním cípu Srí Lanky, přístav Kyaukpyu na severozápadě Myanmaru a vojenská námořní základna v Džibutsku. V práci se využívají dva teoretické koncepty. Prvním jsou geopolitické teorie v podání Mahana, Mackindera a Spykmana. Jako druhý koncept jsem využila analytického rámce pro oblast bezpečnosti od Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaapa de Wilde, představitelů Kodaňské školy. Jejich sektorové dělení jsem upravila pro účely mého výzkumu. Každý ze zkoumaných případů byl analyzován na základě následujících kategorií: Vojenský sektor, Politický sektor, Ekonomický sektor a Environmentální sektor.