Kompetence terénních sociálních pracovníků v České republice

Abstract

Nový Zákon o sociálních službách č. 108/2006 poprvé v dějinách naší země legalizuje terénní sociální práci jako legitimní a efektivní formu sociální práce s různými cílovými skupinami, která může přispět k eliminaci negativních důsledků nevhodného, rizikového, společensky nepřizpůsobivého jednání příslušníků těchto sociálních skupin. Terénní sociální práci v oblasti sociální prevence, které se ve své práci věnuji, vnímám jako velmi potřebnou, moderní a dynamicky se rozvíjející formu sociálních služeb. Důvodů, proč jsem se rozhodla zabývat se tímto tématem bylo několik. Jde o oblast sociální práce, která vyžaduje vysoké zaujetí a nadšení sociálních pracovníků. Vnímala jsem také vysoké nároky, které jsou kladeny na terénní sociální pracovníky. Zajímalo mě, které znalosti a dovednosti musí mít profesionál v této oblasti, jak jsou lidé, vykonávající terénní sociální práci na svoji profesi připravováni, jaké jsou jejich specifické vzdělávací potřeby. Sociální práce v přirozeném prostředí klientů, mimo bezpečný prostor instituce s sebou přináší i nestandardní, nebo dokonce rizikové situace. Pracovník musí v takovýchto situacích obstát jako profesionál a poskytnout kvalifikovanou službu, a to sám, aniž by měl k dispozici bezprostřední oporu a pomoc od svých spolupracovníků.