Finská a česká deminutiva v kontrastivním pohledu

Abstract

Tato diplomová práce se zaměřuje na deminutiva, zvláštní druh slov, která mohou vyjadřovat menší rozměr (tj. kvantitativní modifikace) nebo citový postoj mluvčího (obvykle kladný) vůči popisované věci či osobě (tj. kvalitativní modifikace). Ve flektivních a aglutinačních jazycích se deminutiva obvykle tvoří připojením deminutivní přípony ke kmeni základového slova. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda jsou česká deminutiva do finštiny také překládána deminutivními tvary, a pokud ne, jaké ekvivalenty překladatelé používají místo toho. V teoretické části podávám stručný popis českých a finských deminutivních sufixů. Většina z těchto sufixů může mít i jiné funkce než jen zdrobňovací. Dalším problémem je proces lexikalizace, kdy deminutivum získává nový význam a stává se samostatnou lexikální jednotkou v daném jazyce. To znamená, že je potřeba provést výběr a vyloučit slova, která sice mají deminutivní formu, avšak nikoli význam. Praktická část je založena na analýze dat z paralelního korpusu, který obsahuje patnáct knih české literatury a jejich překlady do finštiny. Vybrala jsem patnáct frekventovaných českých deminutiv a pokusila se zjistit, jak jsou překládána do finštiny. Zdá se, že finští překladatelé používají místo deminutiv častěji jejich základová slova nebo tvoří deminutiva opisem...

This diploma thesis deals with diminutives, a special type of words that can express something smaller than usual (i.e. quantitative modification) or the speaker's attitude and feelings (often positive) towards an object or a person (i.e. qualitative modification). In flectional and agglutinant languages (such as Czech and Finnish), diminutives are mostly formed by adding a diminutive suffix to the stem of a base word. This work aims to examine whether Czech diminutives are also translated to Finnish with the use of a diminutive form. If they are not directly translatable, this work is to find out what equivalent does the translator use instead. In the theoretical part, I give a brief description of diminutive suffixes in Czech and Finnish. Most of these suffixes can have more functions than just forming diminutives. Another problem is the process of lexicalisation when a diminutive form acquires a new meaning and becomes a new lexical unit of the language. This means that a selection is needed to be made to exclude words that have a diminutive form but not a diminutive meaning. The practical part is based on an analysis of data from a corpus that contains fifteen Czech books and their translations to Finnish. I selected fifteen frequent diminutives and attempted to find out how they are translated...