Analýza zahraniční politiky USA vůči jadernému zbrojení v jižní Asii

Abstract

Nuclear testing conducted by India and Pakistan in 1998 raised concerns among members of the whole international community. United States under Bill Clinton administration were in the front line in the fight against spreading nuclear weapons and following the tests the U.S. condemned both states and imposed economic sanctions. India and Pakistan found themselves under strong international pressure and according to the global nuclear regime were banned from trade with nuclear materials and technology. However, the sanctions were soon lifted and United States enhanced their relationship with India and ultimately ended its nuclear isolation. In fact, the Indo-U.S. deal from 2008 basically legitimised Indian nuclear weapons program and integrated India into the global nuclear order. On the contrary, Pakistan remained excluded and similar deal with the United States seems unrealistic. This thesis explains the differences in the U.S. approach applying a modified neorealist theory, which emphasizes systematic influences and to some extent also an influence of the U.S. President on the resulting foreign policy. The thesis is conceived as a comparative analysis. Using analytical framework on three levels, structural, state and an individual level, important factors that had an effect on the improvement of...

Jaderné testy Indie a Pákistánu v roce 1998 vzbudily obavy celého mezinárodního společenství. Spojené státy v čele s Billem Clintonem, jež stály v přední linii boje proti jaderné proliferaci, testy odsoudily a uvalily na obě země ekonomické sankce. Indie a Pákistán se ocitly pod silným tlakem a podle mezinárodního antiproliferačního režimu jim bylo zamezeno obchodování s jaderným materiálem a technologiemi. Nicméně sankce byly brzy zrušeny, Spojené státy postupně zlepšily vztahy s Indií, a nakonec ukončily její jadernou izolaci. Indicko-americká jaderná dohoda z roku 2008 de facto legitimizovala indický program jaderných zbraní a začlenila ji do mezinárodní jaderné spolupráce. Naproti tomu Pákistán v jaderné izolaci zůstává a podobná dohoda se Spojenými státy se zdá být v nedohlednu. Tato práce vysvětluje rozdílnost přístupu Spojených států pomocí modifikované neorealistické teorie, jež předpokládá kromě vlivu mezinárodního systému také částečný vliv prezidenta USA na výslednou zahraniční politiku. Práce je koncipována jako komparativní případová studie. Na třech úrovních analýzy, systémové, státní a úrovni jednotlivce jsou prozkoumány a porovnány faktory, které stály za jadernou dohodou a celkovým indicko-americkým sblížením. Na systémové úrovni se jedná o slábnoucí unipolární systém. Nutnost...