The Role of Offshore Companies in Public Procurement in the EU

Abstract

Daň z příjmů právnických osob tvoří významný podíl vládních příjmů, na něž značně spoléhají státní rozpočty. Nadnárodní korporace nezřídka optimalizují výši daňového základu strategickým rozmístěním svých dceřiných společností a využívají nesrovnalostí v daňových systémech jednotlivých zemí. Zároveň nelze nadále zajistit efektivnost v alokaci veřejných prostředků. S využitím databáze vlastnických struktur vládních dodavatelů aplikuje tato práce gravitační rovnici a identifikuje aktivitu daňových rájů na evropském trhu veřejných zakázek. Gravitační model nachází offshorová teritoria s až 99 % nevysvětlitelných toků z celkové hodnoty dodaných tendrů. V těchto zemích lze očekávat zvýšené riziko zneužití a předpokládat významný odliv zdanitelných příjmů. Dle odhadů ročně zadají evropské země firmám napojeným na daňové ráje zakázky v hodnotě o 67 miliard EUR více než je predikováno gravitačním modelem na základě ekonomicko- geografických podmínek.

Corporate income taxation constitutes a significant share of government revenue on which public expenditure depends heavily, and when multinational enterprises (MNEs) engage in abusive tax practices it adds to the average taxpayer's burden. Additionally, when awarding public contracts to companies connected to notorious havens the efficiency of public spending cannot be ensured. Using data on ownership structures of government suppliers, this paper employs the gravity theory and aims to recognise tax havens' activity on the EU's public procurement market. The gravity model identifies territories with up to 99% unexplained flows of their total procurement supply. In these countries increased risk of abuse is expected and outflow of taxable revenue can be assumed. It is estimated that companies based in or linked to tax havens annually supply about EUR 67 billion worth of EU's public contracts above the natural levels predicted by the gravity model based on economic and geographical determinants.