Reorganizace a její význam v českém insolvenčním právu

Abstract

v anglickém jazyce The subject of this thesis is reorganization as a method of resolving a debtor's insolvency or imminent insolvency pursuant to the Insolvency Act. This thesis analyses the current legal regulation on reorganization, evaluates the existing empirical studies and presents the results of its own empirical research into the reorganizations which were permitted in the years 2014 to 2017. This thesis also seeks to answer whether reorganization truly represents a rehabilitation process and whether it can be considered a basic method of resolving insolvency next to bankruptcy, as originally envisioned by the legislators whilst enacting the Insolvency Act. Furthermore, whether or not the so- called "Revision Amendment" had any positive effect on reorganizations is also researched. Last but not least, this thesis deals with reorganization from the perspective of de lege ferenda and its importance for Czech insolvency law. First of all, this thesis shows that reorganization is not a purely rehabilitative process but that it can also have liquidation effects. The classification of reorganization as a rehabilitation method of resolving bankruptcy is therefore inaccurate. Furthermore, it is shown that the Revision Amendment to the Insolvency Act does not have any significant positive practical...

Předmětem této práce je reorganizace jakožto způsob řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka podle Insolvenčního zákona. Práce analyzuje současnou právní úpravu reorganizace, hodnotí dosavadní empirické výzkumy a představuje výsledky vlastního empirického pozorování reorganizací povolených v letech 2014 až 2017. Práce se snaží odpovědět, zda reorganizace představuje vskutku sanační postup a zda jí lze považovat za základní způsob řešení úpadku vedle konkursu, jak původně zákonodárce při přijímání Insolvenčního zákona zamýšlel. Dále je zkoumáno, zda tzv. Revizní novela má pozitivní vliv na reorganizace. V neposlední řadě se tato práce věnuje reorganizaci z pohledu de lege ferenda a jejímu postavení v českém insolvenčním právu. Předně tato práce ukazuje, že reorganizace není čistě sanačním postupem, nýbrž může mít i likvidační účinky. Označení reorganizace za sanační způsob řešení úpadku je proto nepřesné. Dále je prokázáno, že Revizní novela Insolvenčního zákona nemá významný pozitivní efekt na praktické fungování reorganizací, přestože představuje bezesporu posun vpřed. Empirické výzkumy také prokazují, že reorganizace nedosáhla postavení základního způsobu řešení úpadku a její význam pro české insolvenční právo je pouze minimální. Práce je členěna do pěti kapitol. Po krátkém úvodu, který...