Temporální konfigurace českého taktu v souvislosti s jeho fonotaktickou strukturou

Abstract

The main objective of this thesis is to explore the relationships between the phonotactic structure of the Czech stress-group and the rhythm of speech. Three most frequent consonantal-vocalic structures of Czech two-syllable stress-groups were selected for the purposes of this thesis: CVCV, CVCCV and CVCCV. In an auditory experiment, which contained the comparison of two stress-groups or the comparison of a stress-group and a low-frequency shadow of a stress-group, the respondents established how similar the rhythm of each couple of stress-groups sounded. The results indicate that the position of a consonantal cluster within the stress-group is the strongest phonotactic factor in perception of the rhythmic similarity. The number of consonants within a consonantal cluster and the presence of a long vowel in both stress- groups were considered weaker factors for perceiving the rhythmic similarity by the respondents. Possibilities for a follow-up research were proposed for the factors that did not reach statistical significance, i.e., the difference in sonority or voicing of consonants. Keywords: speech rhythm, stress-group, phonotactics, consonantal-vocalic structure, Czech

Tato disertační práce si klade za cíl prozkoumat vztahy mezi fonotaktickou stavbou českého mluvního taktu a řečovým rytmem. Pro účely této práce byly vybrány takty, jež odpovídaly třem nejčastějším dvouslabičným konsonanticko-vokalickým vzorcům v češtině: CVCV, CCVCV a CVCCV. V percepčním experimentu, který zahrnoval srovnávání dvou plně proslovených mluvních taktů nebo taktu a nízkofrekvenčního obrazu jiného či stejného taktu, posluchači určovali, nakolik jsou si takty různých i stejných vzorců rytmicky podobné. Výsledky ukázaly, že nejsilnější vliv na vnímání rytmické podobnosti má z fonotaktických faktorů pozice souhláskového shluku v mluvním taktu. O něco méně silnými faktory pro percepci řečového rytmu byly počet souhlásek v konsonantickém shluku a přítomnost dlouhého vokálu v obou porovnávaných taktech. Pro subtilnější rysy, jejichž význam pro percepci rytmické podobnosti prokázán nebyl (např. rozdíl v sonoritě znělých hlásek či znělosti obstruentů), byly navrženy možnosti dalšího zkoumání. Klíčová slova: rytmus řeči, mluvní takt, fonotaktika, konsonanticko-vokalická struktura, čeština