Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů

Abstract

218 Constitutionality of Reappointment of Presidents and Vice- Presidents of Courts Abstract This diploma thesis deals with the interdisciplinary topics of administrative and constitutional law, especially with questions of re-appointment of presidents and vice-presidents of courts in connection with time-limited periods of office. The main hypothesis considered in the context of the given topic is the unconstitutionality of the current administrative practice associated with repeated appointment as well as time-limited periods of office. The current practice of empowering the judges by performing the individual tasks of the judicial administration under the Act on Courts and Judges also constitutes deficit in the rule of law. This is quite unfortunate in the case of the judiciary, especially in the sense that the Ministry of Justice is not very active in its supervisory role. Therefore, the secondary purpose of this work is also to offer alternative, more efficient models of the current bureaucratic judicial administration. For this purpose, the thesis is based not only on theoretical legal aspects represented by primary sources in the form of laws, other regulations and jurisprudence, together with secondary sources in the form of expert articles and other publications, but also based on its own analysis...

217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...