Litofaciální vývoj a cyklická stavba svrchní části porubských vrstev (serpuchov) ve východní části OKR

Abstract

The diploma thesis studies lithofacies and cyclic pattern of about 200 m thick upper part of the Poruba Member (Serpukhovian) in the Karviná area of the Ostrava-Karviná coalfield. The objective of this thesis is to identify laterally persistent cycles from the local ones by the set of cross-sections and to better understand their formation, especially the role of glacio- eustatic sea level changes. Set of cross-sections constructed from boreholes were used for this study. The three genetic cycles were identified in the thesis based on previous studies of Gastaldo et al. (2009). From base to top the cycles are the (i) Max, (ii) Otakar a (iii) Gaebler. Their thickness fluctuates between 19.9 and 109.9 meters. The genetic cycles are bounded, with one exception, by a transgressive erosional surface of important faunal marine bands. From the set of cross-sections and maps of thickness and sand content (%), constructed for individual genetic cycles, it is obvious that the area of maximum thickness corresponds to area of increased content of medium- and coarse-grained sandstone. Maxima of sand content and thicknesses follow NNE-SSW direction, which is in agreement with basin axis. These maxima are interpreted as areas occupied by fluvial channels that are responsible for deposition of coarse- grained...

Diplomová práce se zaměřuje na litofaciální vývoj a cyklickou stavbu cca 200 m mocného úseku ve svrchní části porubských vrstev (serpukhov) v karvinském dílu ostravsko-karvinského revíru. Cílem práce je pomocí detailní korelace vrtů odlišit plošně stálé cykly od lokálních a porozumět lépe mechanismům jejich vzniku, především roli glacieustatických pohybů. Pro tyto účely byly z vybraných vrtných profilů sestaveny korelační řezy. V řezech byly na základě předchozích výzkumů Gastalda et al. (2009) vymezeny tři genetické cykly. Od podloží do nadloží jsou to cykly (i) Max, (ii) Otakar a (iii) Gaebler. Mocnost cyklů kolísá v rozmezí od 19,9 do 109,9 m. Hranice genetických cyklů až na výjimky leží v transgresní (bazální) ploše významných mořských faunistických horizontů. Z korelačních řezů a z izoliniových map mocnosti a písčitosti sestavených pro jednotlivé genetické cykly plyne, že území s maximální mocností odpovídají úsekům se zvýšenou písčitostí počítané ze středno a hrubozrnných pískovců. Maxima písčitosti a mocnosti jsou většinou protažena ve směru SSV-JJZ, který je konformní s průběhem osy pánve. Tato maxima jsou interpretována jako úseky, kterými protékaly říční toky, jež ukládaly hrubozrnná klastika. Říční toky patrně sledovaly průběh synsedimentárního zlomu ssv.-jjz. směru, který byl aktivní...