Tony Blair a morální argumenty v zahraniční politice

Abstract

For ten years he spent as the Prime Minister, Tony Blair led Great Britain in no less five then military operations, more than any other Prime Minister in the modern history. Neither of these operations was strictly speaking in British national interest and thus Tony Blair had to use other than the usual arguments to legitimize Britain's participation. He therefore started using moral arguments. Usage of these became much more acceptable during the nineties due to the changes in the international arena, this thesis looks at which moral arguments Tony Blair used during his tenure as the Prime Minister and how he used them. It analyses his arguments used to legitimize operations in Iraq, Afghanistan and Kosovo.

Během deseti let v premiérském křesle vedl Tony Blair Velkou Británii do celkem pěti vojenských operací, více než jakýkoliv premiér v moderních dějinách. Ani jednu z těchto operací není možné považovat za operaci, která byla v národním zájmu. Tony Blair proto musel pro zdůvodnění nasazení britských sil používat jiný způsob legitimizace. Ve svých projevech se proto soustředil na užívání morálních argumentů, jež se stalo v průběhu devadesátých let přijatelným, zejména díky změnám na mezinárodním poli. Tato práce zkoumá, jaké morální argumenty Blair užíval a jak s nimi pracoval. Tyto argumenty zkoumá na nejdůležitějších operacích, do kterých Tony Blair Británii zapojil, tedy do operací v Iráku, Afghánistánu a Kosovu.