Les modes de la legitimation du lobbying en Europe centrale et ses ambivalences

Abstract

The paper examines attempts to professionalize and institutionalize lobbying in Poland and the Czech Republic from the beginning of the 1990s to 2016, from the point of view of the sociology of professions, the sociology of public policy-making and interpretative policy analysis. First, on the basis of an analysis of the professional paths of 80 Polish and Czech commercial lobbyists, it presents their common typology for both countries and shows how efforts to gain recognition and enhance their professional status, i.e. efforts to professionalize lobbying, are linked to their pursuit of political legitimacy. Then it shows lobbying as a specific way of constructing the political activity of private actors as a policy problem. It illustrates the conditions under which lobbying in both countries was constructed as a problem and set on the agenda. In doing so, the dissertation pays particular attention to the role of transnational actors in this process. Finally, lobbying regulation processes are analysed as arenas where the symbolic boundary between the public and private spheres is negotiated and redefined.

Práce zkoumá pokusy o profesionalizaci a institucionalizaci lobbingu v Polsku a v České republice od začátku 90.-tých let 20. století do roku 2016, z hlediska sociologie profesí, sociologie tvorby veřejných politik a také jejich interpretativní analýzy. Nejdříve na základě analýzy profesních drah osmdesáti polských a českých lobbistů předkládá společnou typologii lobbistů konzultantů pro obě země a ukazuje, jak snahy o získání uznání a zlepšení profesního statusu, tedy snahy o profesionalizaci lobbingu, souvisejí se snahou o získání politické legitimity. Pak uchopuje lobbing jako specifický způsob politizace polické aktivity soukromých aktérů. Ukazuje, za jakých podmínek byl lobbing v obou zemích coby problém konstruován a nastolen na agendu, jakou roli v této politizaci sehrály mezinárodní organizace a externí aktéři, a konečně, jakým způsobem tyto pokusy o regulaci lobbingu participují na redefinici symbolické hranice mezi veřejnou a soukromou sférou.