Hluboký čas Země: Aguirre, hněv boží

Abstract

The shock caused by the discovery that the existence of Earth transcends mankind by billions of years was, after the Copernican heliocentrism, yet another radical disruption of the idea of the human as the centre of the world and the universe. Even thought the concept of deep time was, along with the questioning of the uniqueness of the subject, accepted relatively soon in the field of exact sciences, the dualistic, teleological and anthropocentric thinking partially persists in number of areas of the humanities up to the present day. This bachelor's thesis uses the conception of deep temporality of Earth as a motive through which it follows currents of philosophical thinking that "betray" the post-Kantian tradition and seek to reflect the outer world lying beyond the limits of subjectivity, to turn the attention to the non-human and to imagine its qualities, although with the necessary awareness that it always will be a speculation. The text at first introduces some of the contemporary tendencies in continental philosophy, particularly speculative realism, object oriented ontology and new materialism, and connects them with works from the area of geology that consider options for cognitive comprehension of the vast temporality of the Earth. The bachelor's thesis consequently applies the findings...

Otřes, který způsobilo zjištění, že Země přesahuje svou existencí lidi o miliardy let, byl po Koperníkově heliocentrismu dalším radikálním narušením představy člověka jako centra světa i vesmíru. Přestože koncept hlubokého času, a s ním i zpochybnění jedinečnosti subjektu, byl na poli exaktní vědy přijat relativně brzy, v řadě oblastí humanitních disciplín přetrvalo dualistické, teleologické a antropocentrické uvažování do jisté míry dodnes. Skrze motiv hluboké temporality Země sleduje bakalářská práce filozofické myšlenkové proudy, které "zrazují" pokantovskou tradici uvažování a snaží se reflektovat vnější svět ležící za hranicemi subjektivity, obracet pozornost k ne-lidskému a pokoušet se představit si jeho kvality, i když s nutným vědomím, že se vždy jedná "pouze" o spekulaci. Text nejdříve seznamuje čtenáře s některými z tendencí současné kontinentální filozofie, především spekulativním realismem, objektově orientovanou ontologií nebo novým materialismem, a propojuje je s pracemi z oblasti geologie, které zvažují možnosti, jak kognitivně pojmout rozsáhlou zemskou časovost. Poznatky tohoto myšlení bakalářská práce následně aplikuje na film Wernera Herzoga Aguirre, hněv Boží a ukazuje, jak může kinematografie díky specifickým vlastnostem filmového média přivádět pozornost ke vzdálené ne-lidské...