Epistemologie pozdního Wittgensteina

Abstract

Záměrem této práce je výklad epistemologie pozdního Wittgensteina. Za tímto účelem v první části nejprve představím východiska a klíčové momenty Wittgensteinova pozdního pojetí filosofie v kontextu jeho raného díla a vymezím tak rámec, ve kterém se bude pohybovat následující výklad jeho pozdní epistemologie, která, jak se ukáže, nemůže být chápána jako teorie poznání vtradičním slova smyslu. Proto ve druhé části své práce představím Wittgensteinovu pozdní epistemologii skrze dvě přehledná znázornění - (1) přehledné znázornění gramatiky výrazu 'vědět' a (2) přehledné znázornění životních forem, jako transcendentálních podmínek poznání - tak, abychom spatřili souvislosti mezi jednotlivými aspekty jeho pozdního myšlení a projasnili charakter lidského poznání, které se ukáže jako sociální status ukotvený v řeči, jednání a mytologii dané kultury.

The aim of this paper is to interpret epistemology of late Wittgenstein. For this purpose I will begin in the first part by introducing background and key moments of Wittgenstein's late conception of philosophy in the context of his early work, and so I will define the framework in which the following interpretation of his late epistemology will operate, which, as it turns out, can not be understood as the theory of knowledge in the traditional sense. Therefore, in the second part of my work, I will present Wittgenstein's late epistemology through two perspicuous representations - (1) perspicuous representation of grammar of expression 'to know' and (2) perspicuous representation of forms of life, as transcendental conditions of knowledge - in order we can see the connections between the different aspects of his late thinking and clarify the character of human knowledge, which turns out to be a social status anchored in the language, acting and mythology of particular culture.