Hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím ArcSWAT

Abstract

The topic of thesis deals with a hydrological model SWAT used for impact assessment of landscape structure on surface water pollution in Krivoklatsko protected area. For this purpose using ArcSWAT in the ArcGIS environment there were built hydrological models of three watersheds of various landscape structure located in the area of interest. The measured data of nitrate were used for these models. Concentration of nitrates in the surface waters were simulated by using these models in the period from 2003 until mid-2014. The statistical evaluation of the models including actual landscape structure did not show satisfactory match of the simulated values with the measured values. Due to the uncertainties of the model, including insufficient quantity of measured nitrates, it was not possible to expect exact results. After validation of basic models, it was important to create new models that would include various scenarios of landscape structure organization. New versions represented changes in the use of land classified as arable land in pasture or mixed forests, in the area around the stream to 250 m and 500 m. Modelling of the impact of individual scenarios on the structure of the landscape structure on nitrate concentrations there was displayed a positive effect of grassing and afforestation of...

Diplomová práce se zabývá využitím hydrologického modelu SWAT pro hodnocení vlivu krajinné struktury na znečištění povrchových vod v oblasti CHKO Křivoklátsko. Za tímto účelem byly nástrojem ArcSWAT v prostředí ArcGIS vytvořeny hydrologické modely pro tři strukturně odlišná povodí nacházející se v zájmové oblasti. Pomocí těchto modelů byly od roku 2003 do poloviny roku 2014 simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách, pro které byla k dispozici terénní měření potřebná pro kalibraci a validaci modelu. Statistické hodnocení modelů se stávajícím uspořádáním krajinné struktury nevykazovalo uspokojující shodu simulovaných hodnot s hodnotami měřenými. Vzhledem k nejistotám zahrnutým v modelu, včetně nedostačujícího množství měřených hodnot dusičnanů, nebylo možné očekávat statisticky přesné výsledky. Po ověření základních modelů bylo důležitým krokem vytvoření modelů nových, které zahrnovaly různé scénáře uspořádání krajinné struktury. Nové varianty představovaly změny využití pozemků zařazených v kategorii orná půda na pastviny nebo na smíšené lesy, a to v oblasti rozléhající se kolem toku do vzdálenosti 250 m a 500 m. Při modelování vlivu jednotlivých scénářů uspořádání krajinné struktury na koncentrace dusičnanů se prokázal pozitivní účinek zatravnění i zalesnění pozemků využívaných jako...