Symetrická koncepce státu

Abstract

Symmetrical Concept of the State Abstract: The doctoral thesis uses the perspective of Public Choice (political economy) on a descriptive level and the perspective of philosophical anarchism on a normative level to critically assess the concept of modern state (and its crises and legitimacy), as it is used in Staatswissenschaften and political philosophy. Common theme of both paradigms is insistence on symmetry of assumptions when analyzing the state; particularities of the state, as compared to other social institutions, do not play the role of explanans, but that of explanandum. Traditional concepts of political philosophy (sovereignty, will of the people, legitimacy) are consistently put in the context of the general social phenomena, from which they are (or should be) derived. The symmetrical approach asserts itself primarily against the fictional nature of some political concepts; in this thesis, fictional concepts are approached as assumptions of a "political model" and their unrealistic nature is not seen problematic so far as they stay within the model. However, at the same time, the question about the external (normative and practical) relevance (validity) of such a model arises. First part of the thesis argues for applicability - and in fact, indispensability - of the economic toolkit...

Symetrická koncepce státu Abstrakt: Doktorská práce kriticky hodnotí státovědné a politickofilozofické uchopení pojmu moderního státu, krize státu a legitimity státu, a to z pozice široce pojaté teorie veřejné volby (politické ekonomie) v deskriptivní rovině a z pozice filozofického anarchismu v normativní rovině. Jednotícím prvkem obou paradigmat je symetrie předpokladů při analýze státu, kdy specifika státu v porovnání s dalšími společenskými institucemi nehrají roli explanans, nýbrž explanandum. Koncepty tradiční státovědy (suverenita, vůle lidu, legitimita) jsou tudíž zasazeny do kontextu obecných společenských jevů, z nichž jsou (nebo by měly být) vyvozovány. Symetrický přístup se vymezuje především proti fiktivní povaze některých státovědných konceptů, které jsou v práci nahlíženy jako předpoklady "státovědného modelu", jejichž nereálnost není sama o sobě na závadu uvnitř modelu, zároveň však vyvolává otázku po vnější (praktické i normativní) relevanci takovéhoto modelu. První část práce argumentuje pro využitelnost - a nepominutelnost - politickoekonomického instrumentária (metodologický individualismus, behaviorální symetrie, tržní selhání, spontánní řád, incentivy, význam institucí, behaviorální ekonomie) při analýze státu ("politického trhu"). Důraz je kladen na proud teorie veřejné volby...