Cortijeros en La Alpujarra: Od lifestylové migrace k úvahám o pozitivní antropologii

Abstract

Lifestyle migrants from the affluent North move to the Mediterranean region intensively from the 80's. Lifestyle migration to Spain takes different forms: here we meet rich yacht owners in Marbella, retired people in the housing complexes in Almuñecar, or surfers in Tarifa. This work focused on people, who chose their new place in the region of La Alpujarra. They live in the remote houses called cortijos, which gave name to their inhabitants - cortijeros. Their lifestyles are the subject of this work, together with more general strategies practiced in lifestyle migration, the skills needed in such a move, and values they pursue. Ten years of research enabled to get together both, opinions and plans of the newcomers in the region, and their activities, stories, and imprints in the real world. I try to present different perspectives: the lens of lifestyle migration, counter-urbanization, material culture anthropology, history, positive psychology. At the end, I propose to think a positive anthropology that would focus on studying such practices that seemed to work towards understanding "the good life"; that work towards both individual well-being, and creating social structures considerate to humans and the environment.

Ze zemí bohatého Severu se do středomořské oblasti stěhují lifestyloví migranti intenzivně od osmdesátých let. Lifestylová migrace ve Španělsku má různé podoby: potkáme zde cizince od bohatých majitelů jachet u Marbelly, přes důchodce v bytových komplexech v Almuñecaru, po surfaře v Tarifě. Tato práce se zaměřila na lidi, kteří si jako své nové místo zvolili oblast La Alpujarra. Žijí v domech na samotách - cortijos, podle čehož jsou jejich obyvatelé nazýváni cortijeros. Jejich životní styly jsou předmětem této práce, společně s obecnějšími strategiemi praktikovanými v lifestylové migraci, schopnostmi potřebnými pro tento pohyb, a hodnotami, které je motivují. Deset let výzkumu umožnilo dát dohromady studii, kde se střetávají jak názory a plány nově příchozích do oblasti, tak jejich činnost, příběhy a otisky v reálném světě. Pokouším se zde nastavovat různé úhly pohledu: představuji optiku lifestylové migrace, kontraurbanizace, antropologie materiální kultury, historie, pozitivní psychologie. V závěru navrhuji myslet pozitivní antropologii, která by se zaměřovala přímo na studium takových praktik, které se zdají přispívat k pochopení "dobrého života"; které směřují jak k individuálnímu well-being, tak k vytváření společenských struktur ohleduplných jak k lidem, tak k životnímu prostředí.