Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách

Abstract

Spruce forest is an important production ecosystem for our civilization. Its development can be affected by three main types of disturbances: forest fire, windstorms and spruce bark beetle attack. Experiences with a massive and long-term attack of spruce bark beetle in the Šumava mountains and a strong windstorm in 2004 in the spruce forest in the High Tatra provoke questions, how natural are such severe disturbances. To understand the current development of forest ecosystems, it is necessary to study past structure of these forests and frequency of forest disturbances. This work is about locality Tatranská Lomnice located in the High Tatra mountains, in the belt of mountain spruce forest. In my work, I used mainly pollen and plant macro-fossils analyses. I compared my data with disturbance information originating from dendroecology for windstorms and from charcoal analysis for fires. My research found that according to the pollen assemblages, most of the disturbances did not have strong influence on the forest composition, and most likely they only caused the forest thinning. The most significant fire occurred around 1420. The most significant wind disturbance probably occurred in 1890. The was not found any effect of spruce bark beetle. In the past millennium disturbances affected spruce forest...

Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...