Úvod do studia karyotypové evoluce štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Insights into the karyotype evolution of pseudoscorpions (Arachnida:Pseodoscorpiones)
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/100736Identifikátory
SIS: 112286
Katalog UK: 990008004940106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [21492]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Král, Jiří
Oponent práce
Marec, František
Ráb, Petr
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
-
Katedra / ústav / klinika
Katedra zoologie
Datum obhajoby
17. 10. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
