Vliv intonačního rozpětí na vnímání afektivní valence u dvou věkových skupin dětí

Abstract

The ability to infer affective states is often key to success in communication. The sound cues present in speech, used by listeners for this purpose, are generally summarized under the term of affective prosody and pitch range is considered one of its most often studied acoustic correlates. Children's sensitivity to prosody seems to become inhibited around the preschool years. Certain studies report that children begin to make use of prosody again when they are around 9 years old. The goal of the present paper was to test these findings on young speakers of Czech and verify the general assumption, as many studies did, that affective valence corresponds with the value of width of pitch range. (eg. "happy" correlates with a wide range). The material for the experiment consisted of recordings of 8 sentences uttered by 2 speakers. The pitch range of these utterances was manipulated - expanded and narrowed. A perception experiment was carried out with 18 preschoolers and 20 school children. The respondents judged pairs of speaker utterances, one of which had an expanded range and the other a narrowed range. The children's task was to decide, which speaker "sounds happier" or which "sounds sadder" and reflect this choice by placing each speaker on an affective scale: negative - middle ground - positive....

Schopnost inference afektivních stavů je pro úspěch komunikační situace často klíčová. Řečové podněty posluchači užívané pro tento účel bývají shrnovány pod pojmem afektivní prozodie, jejímž nejčastěji zkoumaným akustickým korelátem je intonační rozpětí. Citlivost dítěte na prozodii je zdánlivě oslabena okolo pátého roku života. Počátek opětovné orientace na prozodi bývá datován okolo devátého roku, kdy ji začíná dítě užívat k určování afektivních stavu. Cílem této práce bylo pokusit se potvrdit tento vývojový rozdíl na dětských mluvčích češtiny a ověřit předpoklad, že afektivní valence často koresponduje s šířkou intonačního rozpětí (např. radost koreluje s širším rozpětím). Materiál k experimentu tvořilo 8 promluv 2 mluvčích - ženy a muže, jejichž intonační rozpětí bylo manipulováno - expandováno a komprimováno. Experiment byl proveden na 18 předškolních a 20 školních dětech. Respondenti v percepčním testu hodnotili dvojici mluvčích, přičemž rozpětí promluvy jednoho z nich bylo expandované a rozpětí druhého z nich komprimované. Úkolem dítěte bylo rozhodnout o tom, který z mluvčích "zní veseleji" a který "zní smutněji", a umístit oba na afektivní škálu: negativní - střed - pozitivní. Hlavní hypotézou výzkumu bylo kromě přítomnosti vývojového rozdílu mezi věkovými skupinami také to, že promluvy s...