Vliv Boloňského procesu na české vysoké školství se zřetelem k vývoji Univerzity Karlovy

Abstract

The thesis is devoted to the Bologna Process, especially to the transition to the three-cycle sys- tem of degree programmes. Its aim is to show, based on both qualitative and quantitative data, how the Bologna process has permeated from the European level to the national level and how it has influenced Charles University. In the first two parts the basic research method is struc- tured content analysis of relevant Bologna and national documents. In the third, empirical part, which concentrates on Charles University, the research questions are aimed at identifying prob- lems connected with the implementation of the three-cycle system, the preference for returning to undivided Master's degree programmes, the vertical permeability of degree programmes, the early leavings and the length of study. Based on a questionnaire survey and quantitative data a multiple case study analysis has been developed. Among others it concludes that 1) the return to undivided degree programmes is not considered to be viable option by most of the faculties, 2) with the dividing line resting on professional or academic orientation of the degree pro- gramme, 3) the transition to the three-cycle system has often led to a high number of specialized degree programmes which according to the faculties has promoted attractiveness...

Předkládaná práce je věnována Boloňskému procesu, zejména přechodu na strukturované stu- dium. Jejím cílem je ukázat na základě dlouhodobě sledovaných kvalitativních i kvantitativních údajů, jak Boloňský proces z evropské úrovně prostupoval na národní úroveň a jak dopadl na Univerzitu Karlovu. Základní výzkumnou metodou v prvních dvou částech byla strukturovaná obsahová analýza dokumentů Boloňského procesu a příslušných národních dokumentů. V em- pirické části výzkumné otázky směřovaly ke zjištění problémů spojených se strukturací studia, případné možnosti návratu k dlouhým magisterským programům, vertikální prostupnosti stu- dia, předčasným odchodům ze studia a délce studia. Na základě dotazníkového šetření a analýzy kvantitativních dat vznikla vícepřípadová analytická studie. Mimo jiné bylo zjištěno, že 1) ná- vrat k dlouhým programům nepovažuje většina fakult za vhodný, 2) dělítkem v této odpovědi je profesní či akademická orientace studijního programu, 3) strukturace studia mnohdy vedla k vysokému počtu malých oborů, do kterých se navazující magisterské studijní programy vy- profilovaly, což podle fakult vede k větší atraktivitě, podle mezinárodních hodnotitelů ji naopak oslabuje, 4) studenti, kteří absolvovali bakalářské studium jinde, předčasně odcházejí ze studij- ních programů přibližně...