Aerobní kapacita ve vztahu k rizikovým faktorům ischemické choroby srdeční

Abstract

DOSBABA, Filip: Aerobic capacity in relation to risk factors ischemic heart disease. Aim: of this diploma thesis was to evaluate the physiological effectiveness and influence of 12 week long rehabilitation program on development of oxygen transport system parameters (VO2maxSL, VO2maxSL.kg-1, WmaxSL, WmaxSL.kg-1, METmaxSL) and anthropometric parametrs (m, BMI). Methods: The study included 102 patients (90 % men), mean age 59.3 ± 8.9 years, with a left ventricular ejection fraction 55.3 ± 6.0 % after an acute coronary event. All patients completed 3 months aerobic-resistance training program with a frequency of sessions 3 times a week in 70 - 80 % VO2maxSL. Training session lasted 105 minutes (including 60 minutes of own aerobic training on 1. ventilatory threshold). Results: Completion of the intervention training program lead to a significant increase in work tolerance (158.6 ± 31.3 vs. 190.5 ± 34.8 W; p < 0.01) and peak oxygen consumption (20.5 ± 4.0 vs. 24.6 ± 4.0 ml.min-1.kg-1, p < 0.01) and metabolic equivalent of used energy (5.9 ± 1.1 vs. 7 ± 1.4 J.min-1.kg-1, p < 0.01). There was also observed a nonsignificant decrease in resting values of body mass index (27.5 ± 3.2 vs. 27.0 ± 3.6 kg.m-2) and weight (89.8 ± 12.7 vs. 89 ± 12.3 kg). Conclusion: Intervention training program leads to...

DOSBABA, Filip: Aerobní kapacita ve vztahu k rizikovým faktorům ischemické choroby srdeční Cíl: této práce bylo posoudit efekt dvanáctitýdenního ambulantně řízeného rehabilitačního programu na vývoj ukazatelů transportního systému kyslíku (VO2maxSL, VO2maxSL.kg-1, WmaxSL, WmaxSL.kg-1, METmaxSL) a na antropometrické ukazatele (hmotnost, BMI). Metodika: do studie bylo zařazeno 102 pacientů (90 % muži) průměrného věku 59,3 ± 8,9 let s ejekční frakcí levé komory 55,3 ± 6,0 %. Jednalo se o pacienty po akutním koronárním syndromu. Všichni pacienti podstoupili 3měsíční aerobně-odporový trénink s frekvencí 3x týdně na úrovni 70 - 80 % VO2maxSL. Tréninková jednotka trvala 105 minut (z toho 60 minut vlastní aerobní trénink na na úrovni 1. ventilačního prahu). Výsledky: Absolvování intervenčního tréninkového programu vedlo k signifikantnímu nárůstu pracovní tolerance (158,6 ± 31,3 vs. 190,5 ± 34,8 W; p < 0,01); maximální symptomy limitované spotřeby kyslíku (20,5 ± 4,0 vs. 24,6 ± 4,0 ml.min-1.kg-1, p < 0,01) a metabolického ekvivalentu (5,9 ± 1,1 vs. 7 ± 1,4 J.min-1.kg-1, p < 0,01), taktéž byl zaznamenán nesignifikantní pokles body mass indexu (27,5 ± 3,2 vs. 27,0 ± 3,6 kg.m-2) a hmotnosti (89,8 ± 12,7 vs. 89 ± 12,3 kg). Závěr: Individiualizovaný intervenční tréninkový program vede ke zlepšení aerobní...