Úloha intrarenálního renin-angiotenzinového systému v rozvoji hypertenze u Ren-2 transgenních potkanů

Abstract

Historie renin-angiotenzinového systému (RAS) sahá až do 19. století. Za nejúčinnější složku RAS je stále považován ANG II. Tento oktapeptid hraje důležitou roli v kontrole objemu tělních tekutin, v regulaci krevního tlaku a v kardiovaskulárním remodelingu prostřednictvím přímých účinků na syntézu proteinů, na buněčný růst a diferenciaci buněk, na indukci růst-podporujících genů a na utlumení syntézy kyslíkových radikálů, prostanoidů či cytokinů. Hlavním cílem této dizertační práce bylo zjistit, jakou úlohu hraje interakce mezi systémovým a intrarenálním RAS v rozvoji hypertenze. Vycházeli jsme z následující hypotézy: u transgenních potkanů dochází v období rozvoje hypertenze k urychlené intrarenální tvorbě ANG II, která není následována přiměřeným útlumem exprese AT1 receptorů v renálním řečišti a v oblasti tubulárního systému ledvin. Kombinace těchto dvou faktorů je odpovědná za zvýšenou renální vaskulární rezistenci, zvýšenou tubulární reabsorpci sodíku a celkové zhoršení funkce tlakově-natriuretického mechanismu ledvin a následný rozvoj hypertenze. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. První část je zaměřena na klasický RAS, na jeho známé i nově objevené hlavní složky a na jednotlivé lokální tkáňové RAS. Hlavním tématem druhé části jsou zvířecí modely hypertenze. Jsou zde popsány čtyři modely...

The history of the renin-angiotensin system (RAS) dates back to the 19th century. Angiotensin II (ANG II) is still considered the most potent component of the RAS. This octapeptide plays an important role in the control of body fluid volume, regulation of blood pressure, and cardiovascular remodeling through its direct effects on protein synthesis, cell growth and differentiation, induction of growth-promoting genes, and modulation of the synthesis of oxygen radicals, prostanoids, and cytokines. The main objective of this dissertation was to investigate the role of the interaction between systemic and intrarenal RAS in the development of hypertension. We based our work on the following hypothesis: in transgenic rats, during the development of hypertension, there is an accelerated intrarenal production of ANG II that is not followed by a corresponding downregulation of AT1 receptor expression in the renal vasculature and tubular system of the kidneys. The combination of these two factors is responsible for increased renal vascular resistance, enhanced tubular sodium reabsorption, and an overall deterioration of the pressure-natriuresis mechanism in the kidneys, ultimately leading to the development of hypertension. The entire dissertation is divided into several chapters. The first part focuses on the...