Německá inspirace pro Máchův verš
German Inspiration for Poetry of K. H. Mácha
rigorózní práce (UZNÁNO)
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8879Identifikátory
SIS: 148883
Katalog UK: 990020223820106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [20518]
Autor
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy - český jazyk
Katedra / ústav / klinika
Katedra české literatury
Datum obhajoby
7. 2. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Uznáno
Eisner (1956) vyslovil domněnku, že se Mácha při formování některých svých veršů přidržoval aliteračního principu. Jedná se o původně starogermánský způsob utváření veršů, jehož výsledkem je v první řadě aliterační rým, tj. rým preferující hláskovou shodu na začátku slov. Aliterační princip zůstal živý i v tvorbě pozdějších generací německých autorů a podle Vašákova názoru se sním mohl Mácha seznámit nejspíše prostřednictvím Klopstockova díla. Existenci přímého vlivu aliteračního principu na Máchovo básnické dílo může potvrdit dostatečné množství a kvalita Máchových potenciálních aliteračních veršů nebo strukturovanost jejich množiny, která se nezbytně projevuje určitými pozorovatelnými pravidelnostmi (pravidelný souvýskyt specifických vlastností aliteračního verše, pravidelnosti v rozložení potenciálních aliteračních veršů). Podstatné jsou pravidelnosti, které lze obtížně hodnotit jako náhodně vzniklé. Nutným předpokladem pro kvalitativně-kvantitativní i systémovou analýzu je vypracování seznamu všech Máchových potenciálních aliteračních veršů s podrobným hodnocením způsobu jejich realizace (máchovský korpus). Rozbor tohoto materiálu prokázal jeho strukturovanost na mnoha různých úrovních a rovněž nápadnou frekvenci potenciálních aliteračních vešů v Máchově díle. Souhrn veškerých dílčích výsledků opravňuje...
Eisner (1956) vyslovil domněnku, že se Mácha při formování některých svých veršů přidržoval aliteračního principu. Jedná se o původně starogermánský způsob utváření veršů, jehož výsledkem je v první řadě aliterační rým, tj. rým preferující hláskovou shodu na začátku slov. Aliterační princip zůstal živý i v tvorbě pozdějších generací německých autorů a podle Vašákova názoru se sním mohl Mácha seznámit nejspíše prostřednictvím Klopstockova díla. Existenci přímého vlivu aliteračního principu na Máchovo básnické dílo může potvrdit dostatečné množství a kvalita Máchových potenciálních aliteračních veršů nebo strukturovanost jejich množiny, která se nezbytně projevuje určitými pozorovatelnými pravidelnostmi (pravidelný souvýskyt specifických vlastností aliteračního verše, pravidelnosti v rozložení potenciálních aliteračních veršů). Podstatné jsou pravidelnosti, které lze obtížně hodnotit jako náhodně vzniklé. Nutným předpokladem pro kvalitativně-kvantitativní i systémovou analýzu je vypracování seznamu všech Máchových potenciálních aliteračních veršů s podrobným hodnocením způsobu jejich realizace (máchovský korpus). Rozbor tohoto materiálu prokázal jeho strukturovanost na mnoha různých úrovních a rovněž nápadnou frekvenci potenciálních aliteračních vešů v Máchově díle. Souhrn veškerých dílčích výsledků opravňuje...
