Německá inspirace pro Máchův verš
German Inspiration for Poetry of K. H. Mácha
rigorous thesis (RECOGNIZED)
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8879Identifiers
Study Information System: 148883
Collections
- Kvalifikační práce [18094]
Author
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools - Czech Language
Department
Information is unavailable
Date of defense
7. 2. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Recognized
Eisner (1956) vyslovil domněnku, že se Mácha při formování některých svých veršů přidržoval aliteračního principu. Jedná se o původně starogermánský způsob utváření veršů, jehož výsledkem je v první řadě aliterační rým, tj. rým preferující hláskovou shodu na začátku slov. Aliterační princip zůstal živý i v tvorbě pozdějších generací německých autorů a podle Vašákova názoru se sním mohl Mácha seznámit nejspíše prostřednictvím Klopstockova díla. Existenci přímého vlivu aliteračního principu na Máchovo básnické dílo může potvrdit dostatečné množství a kvalita Máchových potenciálních aliteračních veršů nebo strukturovanost jejich množiny, která se nezbytně projevuje určitými pozorovatelnými pravidelnostmi (pravidelný souvýskyt specifických vlastností aliteračního verše, pravidelnosti v rozložení potenciálních aliteračních veršů). Podstatné jsou pravidelnosti, které lze obtížně hodnotit jako náhodně vzniklé. Nutným předpokladem pro kvalitativně-kvantitativní i systémovou analýzu je vypracování seznamu všech Máchových potenciálních aliteračních veršů s podrobným hodnocením způsobu jejich realizace (máchovský korpus). Rozbor tohoto materiálu prokázal jeho strukturovanost na mnoha různých úrovních a rovněž nápadnou frekvenci potenciálních aliteračních vešů v Máchově díle. Souhrn veškerých dílčích výsledků opravňuje...
Eisner (1956) vyslovil domněnku, že se Mácha při formování některých svých veršů přidržoval aliteračního principu. Jedná se o původně starogermánský způsob utváření veršů, jehož výsledkem je v první řadě aliterační rým, tj. rým preferující hláskovou shodu na začátku slov. Aliterační princip zůstal živý i v tvorbě pozdějších generací německých autorů a podle Vašákova názoru se sním mohl Mácha seznámit nejspíše prostřednictvím Klopstockova díla. Existenci přímého vlivu aliteračního principu na Máchovo básnické dílo může potvrdit dostatečné množství a kvalita Máchových potenciálních aliteračních veršů nebo strukturovanost jejich množiny, která se nezbytně projevuje určitými pozorovatelnými pravidelnostmi (pravidelný souvýskyt specifických vlastností aliteračního verše, pravidelnosti v rozložení potenciálních aliteračních veršů). Podstatné jsou pravidelnosti, které lze obtížně hodnotit jako náhodně vzniklé. Nutným předpokladem pro kvalitativně-kvantitativní i systémovou analýzu je vypracování seznamu všech Máchových potenciálních aliteračních veršů s podrobným hodnocením způsobu jejich realizace (máchovský korpus). Rozbor tohoto materiálu prokázal jeho strukturovanost na mnoha různých úrovních a rovněž nápadnou frekvenci potenciálních aliteračních vešů v Máchově díle. Souhrn veškerých dílčích výsledků opravňuje...