Vliv traumatické míšní léze v krční oblasti na kardiovaskulární zdatnost

Abstract

Traumatic damage to the cervical spinal cord has a dramatic impact on determinants affecting cardiovascular fitness. In tetraplegia, in addition to diminished skeletal muscle function, impaired sympathetic cardiovascular innervation together with a dysfunction of catecholamine release is typically present. Individuals with tetraplegia are at a high risk of long-term inactivity, which increasingly contributes to the development of common civilization diseases. The aim of the current dissertation project is to investigate the cardiovascular fitness in males with cervical spinal cord injury (n=20) as compared to able- bodied males (n=27). Both groups completed exercise testing on an arm-crank ergometer. Arterial blood pressure response to exercise, peak oxygen consumption and peak heart rate were the primary outcome variables. In the first part of the study, a graded maximal arm- crank ergometer test to the subjective exhaustion was performed for the inter-group peak exercise comparison. The peak power dramatically differs between the groups and could be an important confounding factor limiting the evaluation of a physiologic response related to the equivalent physical loading. Therefore, in the second part of the study, individuals of the control group completed a second graded arm-crank ergometer...

Úrazové poškození krční míchy má zásadní dopad na determinanty kardiovaskulární zdatnosti. V rámci tetraplegie se vedle radikálního snížení aktivně využívané svalové hmoty typicky objevuje také výrazná dysfunkce autonomního nervového systému a s tím spojená porucha řízení katecholaminů. Nezřídka se rozvíjí dlouhodobá inaktivita, kdy nejsou dostatečně využity ani zachované pohybové možnosti, což ve zvýšené míře přispívá k rozvoji běžných civilizačních onemocnění. Tato práce si klade za cíl vyhodnotit kardiovaskulární funkci, resp. zdatnost mužů s traumaticky přerušenou krční míchou na úrovni C5-C7 (n=20) za referenčního srovnání zdravých mužů (n=27), kteří podstoupili shodný zátěžový test na ručním ergometru. Hlavními sledovanými ukazateli byla odezva arteriálního tlaku krve na tělesnou zátěž, vrcholová spotřeba kyslíku a chronotropní reakce srdce. V první části studie byly provedeny zátěžové testy do subjektivního maxima pro mezi-skupinové porovnání hodnot spojených s vrcholovou zátěží. Jelikož se vrcholový výkon u jedinců se zraněnou krční míchou od zdravých probandů značně liší, stává se tento fakt omezením bližší komparace odezvy sledovaných ukazatelů. Z toho důvodu byla provedena druhá část výzkumu, v rámci níž byly opakovány zátěžové testy zdravých probandů - tentokrát ne do subjektivního...