Ontogenetický vývoj mitochondrií srdečního svalu a jejich úloha v odolnosti k nedostatku kyslíku
Ontogenetic development of mitochondria in the heart muscle and their role in resistance to insufficient oxygen
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/6857Identifikátory
SIS: 140028
Katalog UK: 990005869760106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [1936]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Škovránek, Jan
Vízek, Martin
Zicha, Josef
Fakulta / součást
2. lékařská fakulta
Obor
FYZIOLOGIE A PATOFYZIOLOGIE CLOVEKA
Katedra / ústav / klinika
Mimofakultní pracoviště
Datum obhajoby
29. 6. 2006
Nakladatel
Univerzita Karlova, 2. lékařská fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
myokard, mitochondrie, membránový potenciál, ontogenetický vývoj, cytochrom c oxidáza, UCP2, UCP3, adenin nukleotid translokáza, hypoxie, MPT pórKlíčová slova (anglicky)
myocardium, mitochondria, membrane potential, ontogenetic development, cytochrome c oxidase, UCP2, UCP3, adenine nucleotide translocase, hypoxia, MPT poreJedním z nežádoucích projevů současného života v ekonomicky rozvinutých zemí je vysoká frekvence onemocnění kardiovaskulárniho systému a s tím související nejčastější příčina úmrtí. V roce 2000 zemřelo v zemích bývalého "socialistického bloku" na tyto choroby 2 846 429 lidí, což je 60 % všech úmrtí {WHO, 2004}. Zhruba polovina případů jde na vrub jedinému onemocnění, ICHS. Je proto pochopitelné, že úsilí klinických a experimentálních kardiologů je vedeno snahou tuto nepříznivou situaci pozitivně ovlivnit. Jde však o úkol nadmíru obtížný a lze předpokládat, že jeho splnění si vyžádá dlouholetý intenzívní výzkum, zahrnující oblasti "od molekuly až k lůžku pacienta". Podstatou ICHS je nepoměr mezi dodávkou a potřebou kyslíku a substrátů v srdeční buňce . Při ischemii však není narušena pouze dodávka živin, ale i odvod produktů a zplodin buněčného metabolismu. Převahu získává anaerobní zpracování živin, metabolity se hromadí v tkáni, dochází k poruše iontové a neurohurnorální homeostázy a v konečném důsledku je narušena kontraktilní funkce srdečního svalu. Rozhodující roli v celém procesu hraje čas, vymezuj ící hrani ci mezi reverzibilním a ireverzibilním poškozením: zatímco následky krátkodobé ischemie jsou prakticky plně reverzibilní, déletrvající omezení perfuze vede k trvalému ovlivnění základních funkcí...
One of the undesirable aspects of modern life in economically developed countries is the high prevalence of cardiovascular diseases, which constitute the leading cause of death. In the year 2000, 2,846,429 people died from these diseases in the countries of the former "socialist bloc," accounting for 60% of all deaths (WHO, 2004). Roughly half of these cases were due to a single condition-ischemic heart disease (IHD). It is therefore understandable that both clinical and experimental cardiologists are striving to improve this unfavorable situation. However, this is an extremely difficult task, and its resolution will likely require many years of intensive research, ranging "from molecule to bedside." The underlying cause of IHD is an imbalance between the supply and demand of oxygen and metabolic substrates in cardiac cells. During ischemia, however, not only is the delivery of nutrients impaired, but also the removal of metabolic waste products is disrupted. Anaerobic metabolism predominates, metabolites accumulate in the tissue, and disturbances in ionic and neurohumoral homeostasis occur, ultimately impairing the contractile function of the heart muscle. Time plays a crucial role in the entire process, determining the boundary between reversible and irreversible damage: while the effects of short-term...
