Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci.

Abstract

Title: Impact evaluation of a anterior cruciate ligament rupture on postural stabilization by a method postural somatooscillography before and after the reconstruction surgery Objective: Compare measured postural stability values by postural somatooscillography which will be carried out before planned ACL reconstruction surgery rupture, early after the surgery and in a longer time period after rehabilitation. Methods: This thesis has been created as a pilot study using a descriptive and associative form. Research part focuses on measurements done on the Posturomed surface during postural provocation test. Platform movement has been recorded by accelerometer and transferred into Microswing diagnostic system and evaluated using the Postural somatooscillography Posturomed Commander application. Results: After reconstruction surgery is the ability of postural stabilization better than before surgery. Postural stabilization has been improving within the group of probands during all measurements. However, the ability of long-term stabilization is at very low level in comparison to healthy subjects. Postural stabilization of uninjured limb is better than stabilization of injured limb in all research stages. Key words: anterior cruciate ligament, injury, postural stabilization, Posturomed

Název: Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci Cíl: Porovnat hodnoty z měření posturální stabilizace pomocí posturální somatooscilografie, která budou provedena před plánovanou rekonstrukcí ruptury ACL, časně po operaci a v delším časovém horizontu po skončení rehabilitace. Metody: Diplomová práce byla zpracována deskriptivně-asociační formou jako pilotní studie. Ve výzkumné části práce bylo provedeno měření na Posturomedu při provokačním posturálním testu. Pohyb plošiny byl snímán pomocí akcelerometru, přenášen do diagnostického systému Microswing a vyhodnocen metodou posturální somatooscilografie pomocí programu Posturomed Commander. Výsledky: Po operační rekonstrukci je schopnost posturální stabilizace lepší než před operací. Posturální stabilizace se i nadále u skupiny probandů v průběhu všech měření zlepšovala. Avšak schopnost dlouhodobé stabilizace je na velmi nízké úrovni v porovnání se zdravými jedinci. Posturální stabilizace nepostižené končetiny je ve všech fázích výzkumu lepší než u končetiny postižené. Klíčová slova: přední zkřížený vaz, zranění, posturální stabilizace, Posturomed