Biomechanické charakteristiky nestacionárních respiračních režimů jako možných identifikátorů únavy při monotónní hypokinetické zátěži

Abstract

The general topic of this work is to reveal the potential relationship between tiredness cause by hypokinetic monotonous loading and breathing. The aim was to determine if there are suitable respiratory parameters that would indicate this tirednes and, if so, then verify their validity for predicting the tiredness phenomena accompanying huge range of everyday human activities. The performed experiment was attended by five volunteers who absolved measurements of electrical activity of brain, of breathing and of chest volume changes. The course of the experiment and the behaviour of probands were recorded by a camera. In the first part of each maesuremnt, a specified monotonous task (Task Tracking) was performed. The probands have had to follow the target moving with pseudocasual direction and speed by the cursor on the monitor. This task currently reflected the level of reliability and quality of the performed aktivity. In the second part of measurement, the probands had just to relax and watch a movie. Both parts were measured in two conditions - alert and tired (after 24 hours of sleep deprivation) proband. The data were compared with each other and evaluated. The measurements and the results showed that the rate of the tiredness can be fairly reliably assessed by monitoring of the volume...

Obecným tématem této práce je odhalení potencionálního vztahu mezi únavou doprovázející hypokinetickou monotónní zátěž a dechem. Cílem bylo zjistit, zda existují vhodné respiračními parametry, které by tuto únavu indikovaly a pokud ano, pak ověřit jejich validitu pro predikci únavových jevů doprovázejících řadu každodenních lidských aktivit. Provedeného experimentu se zúčastnilo 5 dobrovolníků, kteří absolvovali měření za současného monitorování elektrické aktivity mozku, dechu a změn objemů hrudního koše. Po celou dobu experimentu byli natáčení na videokameru. V první části každého experimentu měli provádět zadaný monotónní úkol (Tracking Task), při kterém stíhali na monitoru terčík pohybující se pseudonáhodným směrem a rychlostí. Tento úkol současně odrážel míru spolehlivosti a kvalitu prováděného úkolu. V druhé části měli probandi pouze relaxovat a sledovat film. Obě části byli měřené ve dvou variantách - čilý a unavený (po 24h spánkové deprivaci). Získaná data byla vzájemně porovnána a vyhodnocena. Provedená měření a dosažené výsledky prokázaly, že míra únavy může být poměrně spolehlivě hodnocena monitorováním zejména objemových respiračních nestacionarit, které se objevují v jinak ustáleném dechovém režimu sledovaných osob. Je ovšem třeba podoktnout, že tento jev je zatížen značnou...