Vliv morfologických změn femoropatelárního skloubení na celkovou reologickou odezvu systému kolenního kloubu

Abstract

Title: Effect of femoropatellar joint morphological changes on the rheological response of the knee joint. Aim: The purpose of this work is to evaluate the possibilities of the rheological diagnostics of the effect of the femoropatellar joint morphological changes on total rheological response of a knee joint. The methodolical aim is to evaluate the biorheometry as a sufficient method, sensitive and specific for in vivo measurement of the abnormality, and to compare results of the functional measurement and structural examination. Methods: Standard clinical data of defined group of tested probands were analysed in clinical phase of this study. Specific parameters for measurement of radiological examination were defined. The effect of factual morphological abnormality of the knee joint was identified in experimental phase of this study with the help of biorheometry. The method enables in vivo measurement of the passive momentum (resistance) of a knee joint during forced flexion and extension. The result is expressed as the specific rheological response of the knee joint. Namely, the dependence of the passive momentum M on the angle φ in flexion and extension of the knee is detected. As a result, the total rheological characteristic of the passive resistance of the whole knee-joint system is...

Název práce: Vliv morfologických změn femoropatelárního skloubení na celkovou reologickou odezvu systému kolenního kloubu. Cíl práce: Pomocí experimentální detekční metody bioreometrie objektivizovat vliv změn femoropatelární komponenty kolenního kloubu na celkovou reologickou odezvu systému kolenního kloubu in vivo. Ověřit možnosti bioreodiagnostiky jako funkčního vyšetření, dostatečně senzitivního a specifického k této konkrétní morfologické abnormalitě. Porovnáním výsledků funkčního a zobrazovacího vyšetření objasnit vliv struktury na funkci. Metoda: V klinické fázi této práce zpracovat údaje o příznacích onemocnění u definované skupiny probandů/pacientů pomocí standardizovaných postupů. Dále pomocí zvolených definovaných parametrů změřit výsledky konvenčního radiodiagnostického vyšetření. V experimentální části potom pomocí bioreometrie měřit celkovou reologickou odpověd systému kolenního kloubu u této skupiny probandů. Vlastní metoda je založena na experimentálním měření pasivního odporu kolena in vivo, jakožto specifické odezvy na vynucený pohyb kolena ve směru flexe a extenze. Výsledná naměřená závislost pasivního momentu M na úhlu ohybu kolena φ je sumární reologickou charakteristikou pasivních silových vlastností systému, který tvoří vlastní kolenní kloub a okolní struktury. Vybrané...