Sportovní a pohybové aktivity u pacienta s kvadruplegií jako doplněk fyzioterapie

Abstract

Title: Sports and physical activities m patient with quadriplegia as a complement of physiotherapy. The aims of the work: The aim of the work was to show training effect on physiological capacity of man with quadriplegia by spirometry, ergometry and motoric tests and by the Spínal Cord Independent Measure (SCIM) and interview to sum up how the physical capacity changes influence the psychical condition and daily life activities managing. The other aim was to make some guide for people with the sirnilar dificulties and to show them how could improve their abilities with the help of sport. Methods: The work has character of case study. We realized three exarninations of ergometry, antropometric parameters, spirometry, motoric tests and observed the changes during one year. Patient filled up the SCIM at the begining and in the end of monitored year and was interviewed because of himself subjective level rating in the end. Results: After four months of training (the first exarnination) all measured physiological factors on ergometry got better. Spirometry was also quiet better. There was no evident changes in motoric tests. In the end of observing, after one year, majority of physiological factors was lower than after four months, but almost all of them achieved higher level than at the begining....

Souhrn: Název práce: Sportovní a pohybové aktivity u pacienta s kvadruplegií jako doplněk fyzioterapie Cíle práce: Cílem této práce bylo ukázat pomocí spirometrie, zátěžových a motorických testů vliv tréninku na fyzickou kondici kvadruplegika a pomocí dotazníku soběstačnosti a rozhovoru zhodnotit jakým způsobem změna fyzického stavu ovlivní složku psychickou a schopnost zvládat každodenní činnosti. Dalším cílem bylo vytvoření orientačního návodu pro podobně postižené, jakým způsobem do svého života zařadit sport a tím zlepšit své fyziologické funkce. Metodologie: Práce má charakter případové studie. Během roku bylo provedeno celkem třikrát zátěžové vyšetření na klikovém ergometru, dále měření antropometrických parametrů, tělesného složení a plicních funkcí, motorické testy a sledovali jsme změny. Na počátku a na konci proband vyplnil test soběstačnosti (SCIM). Na závěr byl s probandem proveden rozhovor, jehož cílem bylo subjektivní hodnocení svého stavu. Výsledky: Po čtyřech měsících tréninku (první měřené období) se zlepšily všechny měřené parametry při zátěžovém vyšetření na klikovém ergometru. Plicní funkce měřené na spirometru se také mírně zlepšily. V motorických testech nenastaly velké změny. V konečném vyšetření došlo k mírnému zhoršení fyziologických funkcí při zátěžovém vyšetření na klikovém...