Autofluorescenční diagnostika kolorektálního karcinomu

Abstract

The submitted dissertation addresses the issue of autofluorescence diagnostics of colorectal carcinoma. The following objectives were set: to verify the possibilities of exploiting the autofluorescence properties of normal colon tissue and tissue changed by tumour to differentiate them and to verify the possibility of using an experimentally created portable measuring set to carry out an "optical biopsy" during the colorectal carcinoma operation. The project solution was divided into three phases: Phase I focused on experimental verification of the fluorescence characteristics of normal colorectal tissue and tissue changed by tumour with the use of argon and a helium-neon laser. The obtained values confirmed the possibility to differentiate not only in terms of quality (change in the spectral curve) but quantity as well (change in intensity of the autofluorescence emission at selected wavelengths). When excited by the He-Ne laser, an approx. 30 a.u. contribution was observed practically throughout the measured interval, the maximum being between 670 - 700 nm, which corresponds to the fluorescence spectre of porphyrins. Normal tissue did not show hardly any activity. When the Ar laser was used, intensity discriminant values ranged only in individual units. Phase II was devoted to verification of the...

Souhrn Předkládaná dizertační práce řeší problematiku autofluorescenční diagnostiky kolorektálního karcinomu. Vytyčeny byly následující cíle: ověření možnosti využití autofluorescenčních vlastností normální a nádorem změněné tkáně tlustého střeva k jejich diferenciaci a ověření možnosti využití experimentálně vytvořené přenosné měřící sestavy k provedení "optické biopsie" v průběhu operačního výkonu pro kolorektální karcinom. Řešení projektu bylo rozděleno do tří etap: I. etapa - byla zaměřena na experimentální ověření fluorescenčních charakteristik normální a nádorové tkáně kolorektálního karcinomu pomocí argonového a helium-neonového laseru. Získané hodnoty potvrdily možnost rozlišení jak po kvalitativní stránce - změnou spektrální křivky, tak i po kvantitativní stránce - změnou intenzity autofluorescenčního záření ve vybraných vlnových délkách. Při excitaci pomocí He-Ne laseru jsme pozorovali příspěvek o hodnotě cca 30 a.u. prakticky v celém měřeném intervalu s maximem mezi 670 - 700 nm, což odpovídá fluorescenčnímu spektru porfyrinů. Normální tkáň nevykazovala téměř žádnou aktivitu. V případě použití Ar laseru se diskriminační hodnoty intenzit pohybovaly pouze v řádu jednotek. II. etapa - byla věnován ověření funkce a možnosti klinického využití experimentálně vytvořené přenosné měřící sestavy...