Existence versus hra

Abstract

This work is a theoretical didactic creative study and it is concerned with the relation of being and the game. The main goal is to rebut the privative proportion mentioned in the title. The relation is examined from common dissociation of notions to a more detailed and more defined description of their interdependence. This game (the one bringing new experiences) is the medium of knowledge and existence development, not only for children but also for adults. In the close relation of game and existence the creative potential appears and it is natural for both generations. It also allows the whole society development. The creative potential comes into effect by the form of playful existence and existencial game.

Práce je teoreticko-didakticko výtvarná studie a zabývá se vztahem existence a hry. Cílem je především vyvrátit vylučovací poměr, který je uvedený v názvu. Vztah je v textu studován od obecného separování pojmů k detailnějšímu a přesnějšímu popisu jejich vzájemné závislosti. Hra (ta která přináší nové zkušenosti) je prostředkem k poznání a rozvoji existence, a to nejen u dítěte, ale i u dospělého jedince. V těsném vztahu těchto dvou pojmů se vynořuje kreativní potenciál, který je vlastní oběma generacím a umožňuje vývoj celé společnosti. Kreativní potenciál se u dospělého jedince uplatňuje formou hravé existence a existenciální hry.