Fenomén Podkarpatské Rusi v české meziválečné literatuře

Abstract

Do české literatury vstoupila Podkarpatská Rus v meziválečné době po svém připojeni k Československu v roce 1919. Dané tematice se věnovala řada autorů (Čapek, Olbracht, Vančura a dalši). Někteří z nich podnikli cestu na Podkarpatskou Rus, aby dokázali českému čtenáři lépe přiblížit tamějši život. Podkarpatská tematika prolnula širokým spektrem literárních žánrů (povidka, román, balada, pohádka atd.) Meziváleční autoři zpracovali rozličné náměty z Podkarpatské Rusi - život, města, zvyky, sociální situaci a především přírodní prostor, dotvářející nejen kulisu lidskému prostoru, ale také samostatnou dějovou linii (viz Olbracht). Výrazným, spojujícím rysem knih je snaha představit dosud neznámou Podkarpatskou Rus československému čtenáři. Podkarpatské prostřed! bylo československému čtenáři velmi vzdálené, avšak mýtické bezčasi pozitivně ovlivnilo čtenářskou percepci. Vztah reality a mýtu (synchronní vznik mýtu na reálných základech) dovedl k dokonalosti Ivan Olbracht. Autoři se však nevěnovali jen přirodnimu prostoru, ale také prostoru lidskému, tiživé sociální situaci vedouc! v některých připadech až k emigraci či důsledky emigrace. Nejcharakterističtější rysy meziválečné literatury o Podkarpatské Rusi a situaci na Podkarpatské Rusi jsou ústy Ivana Olbrachta "Ta země jest ještě bez jména. Či, lépe řečeno, má...

The Subcarpathian Ruthenia entered the Czech literature in the period of the time between the wars after its annexation to Czechoslovakia in 1919. A lot of authors were attracted by this topic (Čapek, Olbracht, Vančura and others). Some of them realized a trip to the Subcarpathian Ruthenia to be able to bring the Czech readers near the life in this region. The Subcarpathian subject matter penetrated a wide spectra of the literary genres (a story, novel, ballad, fairy tale, etc.) The interwar authors novelized various motives from the Subcarpathian Ruthenia - its life, towns, habits, social situation and above all the space of its nature creating not only a background to the human space but also an individual storyline itself (see I. Olbracht). An outstanding connecting feature of the books is a tendency to introduce the Subcarpathian Ruthenia to the Czechoslovak readers. The Subcarpathian world was strange to the Czech readers but the mythical "withouttime" atmosphere effected the reader's perception in a positive way. The relationship between the reality and myth (a synchronical birth of a myth on the base of the reality) was brought to the perfection by Ivan Olbracht. The authors didn't pay attention to the space of the nature only, but to the human space, to an oppressive social situation -leading (in...