Nářečí Určic a okolí. Porovnání stavu v 50.letech 20.století a v současnosti

Abstract

Ve své diplomové práci jsem se od počátku chtěla věnovat tématu nářečí. Původně jsem měla v úmyslu srovnávat současnou mluvu v Praze a v Prostějově. Jednalo by se tedy o srovnání obecné češtiny (interdialektu) a nářečí středomoravského (hanáckého). Později jsem však objevila knihu Františka Kopečného s názvem Nářečí Určic a okolí z roku 1957, která mě přivedla k myšlence srovnávat mluvu v Prostějově dříve a nyní. Určice se nacházejí blízko Prostějova a předpokládala jsem tedy, že by bylo možné srovnávat tato dvě místa - Určice dříve a Prostějov nyní. Dozvěděla jsem se však, že už v dobč vzniku knihy (1957) sc mluva ve městech v této oblasti (Prostějov, Olomouc, Vyškov, Boskovice) lišila od nářečí používaného v okolních obcích. Došla jsem tedy k závěru, že bude vhodnější srovnávat ne dvě místa (Prostějov a Určice), ale pouze mluvu v Určících, a to diachronně - porovnáním stavu v 50. letech minulého století a situace v současnosti. Pro 50. léta mi jako podklad sloužila výše zmíněná publikace F. Kopečného. Současnou situaci jsem zjišťovala pomocí nahrávek mluvy (MP3 záznamy rozhovorů s určickými respondenty) a pomocí dotazníků vyplněných žáky 8. a 9. třídy základní školy v Určících a také několika vyučujícími teto školy.

Ve své diplomové práci jsem se od počátku chtěla věnovat tématu nářečí. Původně jsem měla v úmyslu srovnávat současnou mluvu v Praze a v Prostějově. Jednalo by se tedy o srovnání obecné češtiny (interdialektu) a nářečí středomoravského (hanáckého). Později jsem však objevila knihu Františka Kopečného s názvem Nářečí Určic a okolí z roku 1957, která mě přivedla k myšlence srovnávat mluvu v Prostějově dříve a nyní. Určice se nacházejí blízko Prostějova a předpokládala jsem tedy, že by bylo možné srovnávat tato dvě místa - Určice dříve a Prostějov nyní. Dozvěděla jsem se však, že už v dobč vzniku knihy (1957) sc mluva ve městech v této oblasti (Prostějov, Olomouc, Vyškov, Boskovice) lišila od nářečí používaného v okolních obcích. Došla jsem tedy k závěru, že bude vhodnější srovnávat ne dvě místa (Prostějov a Určice), ale pouze mluvu v Určících, a to diachronně - porovnáním stavu v 50. letech minulého století a situace v současnosti. Pro 50. léta mi jako podklad sloužila výše zmíněná publikace F. Kopečného. Současnou situaci jsem zjišťovala pomocí nahrávek mluvy (MP3 záznamy rozhovorů s určickými respondenty) a pomocí dotazníků vyplněných žáky 8. a 9. třídy základní školy v Určících a také několika vyučujícími teto školy.