Hodnotové orientace sportovních diváků
Value orientations of sport spectators
dissertation thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/22070Identifiers
Study Information System: 78091
Collections
- Kvalifikační práce [7666]
Author
Advisor
Referee
Man, František
Sekot, Aleš
Faculty / Institute
Faculty of Physical Education and Sport
Discipline
Kinanthropology
Department
Information is unavailable
Date of defense
21. 9. 2009
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportuLanguage
Czech
Grade
Pass
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...
Úvod Sportovní diváctví se coby společenský jev objevuje jako důsledek rozvoje moderního sportu, zejména jeho profesionální podoby. V první polovině dvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu sportovních diváků. Nárůst popularity tohoto způsobu trávení volného času a prožitků, které jsou s ním spojeny, nemohl zůstat stranou zájmu společenských věd. Sportovní diváctví se postupně stalo předmětem zájmu mnoha společenských věd, které jej zkoumají na několika úrovních. Makrosociální jevy spojené se sportovním diváctvím jsou předmětem zájmu sociologie, která se soustřeďuje na širší jevy jako jsou kultura, sociální prostředí nebo specifické sociální struktury. Mikrosociální aspekty jsou předmětem zájmu psychologie a sociální psychologie, které se zaměřují na jevy spojené se sportovním divákem jako jedincem, jeho rodinným prostředím, specifickým prostředím v hledištích stadionů a společně sdílenými prožitky. Oba tyto přístupy jsou do jisté míry omezující při vysvětlování konkrétních jevů spojených s danou problematikou. Sociologie se zajímá o sportovní diváctví již od třicátých let minulého století. Jako příklad je možné uvést Borgadusovu studii (1931), která analyzuje sportovní diváky jako sociální skupinu. Po druhé světové válce dochází v souvislosti s rozvojem zejména vrcholového sportu a tím...