Klinické aspekty Marfanova syndromu u basketbalistů

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá porovnáním skupiny basketbalistů se skupinou mužů z běžné populace se zaměřením na výskyt klinických projevů typických pro genetické onemocnění Marfanův syndrom. Teoretická část práce shrnuje základní poznatky o patofyziologii Marfanova syndromu, jeho historii, etiologii, prognóze a diagnostice. Součástí je rovněž přehled jednotlivých klinických projevů tohoto onemocnění v rámci postižených orgánových systémů, včetně doporučení týkajících se fyzické aktivity a sportovní zátěže. Hlavním cílem práce bylo posoudit, zda u basketbalistů dochází k vyšší prevalenci znaků marfanoidního fenotypu ve srovnání s nesportující populací. Metodika: Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 40 probandů. Experimentální skupinu tvořilo 20 aktivních basketbalistů, kontrolní skupinu pak 20 mužů z běžné populace. Vyšetření vycházelo z revidovaných Ghentských kritérií z roku 2010 a bylo doplněno o antropometrická měření a klinické hodnocení. Získaná data byla statisticky zpracována a porovnána mezi skupinami. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v systémovém skóre dle Ghentských kritérií mezi sledovanými skupinami a u žádného probanda nebylo dosaženo hodnoty ≥ 7 bodů. Mezi skupinami nebyl zjištěn rozdíl ani v poměru rozpětí paží k tělesné výšce. Statisticky významný rozdíl byl...

This thesis focuses on the comparison between a group of basketball players and a group of men from the general population, with a specific emphasis on the occurrence of clinical manifestations typical of the genetic disorder Marfan syndrome. The theoretical part of the thesis summarizes fundamental knowledge regarding the pathophysiology of Marfan syndrome, including its history, etiology, prognosis, and diagnostic criteria. It also provides an overview of the individual clinical manifestations of the disease across affected organ systems, including recommendations concerning physical activity and sports participation. The main aim of this study was to assess whether basketball players exhibit a higher prevalence of features of the marfanoid phenotype compared to a non-athletic population. METHODS: A total of 40 participants were included in the study. The experimental group consisted of 20 active basketball players, while the control group comprised 20 men from the general population. The assessment was based on the revised Ghent criteria (2010) and supplemented with anthropometric measurements and clinical examination. The collected data were statistically analyzed and compared between the groups. RESULTS: No statistically significant difference in the systemic score according to the Ghent...