Vyšetření modalit propriocepce

Abstract

Cílem diplomové práce bylo porovnat úroveň propriocepce vrcholových sportovců se specializací na disciplíny s dominantním zapojením horních končetin s rekreačními sportovci. Zkoumaný soubor tvořilo 40 participantů, rovnoměrně rozdělených do dvou skupin po dvaceti osobách na základě předem stanovených kritérií. Sběr dat probíhal v rámci pilotní fáze experimentální studie s využitím baterie 11 testů dle prof. PaedDr. Pavla Koláře, Ph.D. Testy byly rozděleny do šesti hlavních modalit propriocepce: somatognozie, kinestezie (polohocit a pohybocit), stereognozie (šíře, hmotnosti, stereognosticky-vizuální a vizuálně-stereognostická představa tvaru), prostorová orientace s vyloučením zraku, vizuo-motorické napodobování a kontrola pohybu (reakce na sílu a plynulost pohybu). Při hodnocení na úrovni jednotlivých testovacích stanovišť vykazovali vrcholoví sportovci v mnoha případech nepatrně vyšší úspěšnost, avšak tyto rozdíly se pohybovaly spíše na úrovni dílčích trendů a ve většině případů nedosahovaly hranice statistické významnosti. Výsledky souhrnného vyhodnocení modalit propriocepce však jednoznačně prokázaly lepší proprioceptivní schopnosti u vrcholových sportovců. Při celkové syntéze získaných dat bylo dosaženo statisticky signifikantní hodnoty (p=0,016). Klíčová slova Testování propriocepce,...

The aim of this Master's thesis was to compare the level of proprioception between elite athletes specializing in upper-limb dominant sports and recreational athletes. The research sample consisted of 40 participants, equally divided into two groups of twenty, based on predefined criteria. Data collection was conducted as part of the pilot phase of an experimental study, utilizing a battery of 11 tests designed by prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. Six main proprioceptive modalities were evaluated: somatognosia, kinesthesia (sense of position and movement), stereognosis (estimation of width, weight, stereognostic-visual and visual- stereognostic shape perception), spatial orientation without visual input, visuo-motoric imitation, and movement control (response to force and movement fluency). When evaluated at the level of individual subtests, the elite athletes exhibited slightly better performance in many cases, however, these differences primarily represented statistical trends and mostly did not reach the level of statistical significance. Nevertheless, the overall evaluation of proprioceptive modalities demonstrated significantly better proprioceptive abilities of elite athletes. The overall synthesis of the acquired data revealed a statistically significant difference (p = 0.016). Keywords...