Vliv fyzioterapie na distorzi hlezna

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou distorze hlezenního kloubu, která představuje jedno z nejčastějších muskuloskeletálních poranění, zejména u sportovců, a častokrát vede k rozvoji chronické nestability hlezna. Cílem práce je na základě rešerše odborné literatury představit moderní přístupy k léčbě, rehabilitaci distorze hlezna a zhodnotit efektivitu vybraných fyzioterapeutických metod. Dále se práce zaměřuje na možnosti sekundární prevence, problematiku rozvoje chronické nestability hlezenního kloubu a poranění mediálních hlezenních vazů. Praktická část je tvořena sérií kazuistik pacientů zařazených do studie co nejdříve po vzniku poranění, kteří kontaktovali autorku o svém úrazu. Probandi byli následně sledováni po dobu šesti týdnů, přičemž u každého z nich probíhalo pravidelné týdenní hodnocení pomocí měření obvodu hlezna, měření pasivních a aktivních pohybů, vyšetření klinickými testy (test přední zásuvky a talar tilt test do inverze a everze), funkčními testy (stoj na jedné končetině, výskoky, výpony a Hop test) a vyplnění dotazníku FAAM. Výsledky práce přinášejí přehled současných terapeutických postupů a ukazují jejich význam v klinické praxi, zejména ve vztahu k obnovení funkce hlezenního kloubu a prevenci recidiv a chronické instability. Na základě zjištěných dat byl navržen...

This bachelor's thesis addresses the issue of ankle sprains, which represent one of the most common musculoskeletal injuries, particularly among athletes, and often lead to the development of chronic ankle instability. The aim of this thesis is to present modern approaches to the treatment and rehabilitation of ankle sprains based on a review of the professional literature and to evaluate the effectiveness of selected physiotherapy methods. Furthermore, the thesis focuses on the possibilities of secondary prevention, the issue of the development of chronic ankle instability, and injuries to the medial ankle ligaments. The practical section is based on series of case studies involving patients who were mentioned in the study as soon as possible after the injury occurred, who contacted the author regarding their injury. The subjects were subsequently monitored for six weeks, with each undergoing regular weekly assessments involving measurement of ankle circumference, measurement of passive and active range of motion, examination using clinical tests (anterior drawer test and talar tilt test to inversion and eversion), functional tests (single-leg stance, jumps, toe raises, and the Hop test), and completion of the FAAM questionnaire. The results of this study provide an overview of current therapeutic...