Negativní příznaky u schizofrenie a predikce jejich závažnosti v průběhu onemocnění pomocí klinických a demografických proměnných

Abstract

Schizophrenia is a chronic mental illness with complex symptomatology that is characterized by the presence of positive, negative, and cognitive symptoms The median age of onset is 25 years, with women usually having a later onset than men. In addition to gender and age of onset, important prognostic factors include the type of course (insidious/acute) and the duration of untreated psychosis. The prognosis is worsened by the concurrent use of addictive substances. The treatment of schizophrenia includes pharmacotherapy as well as methods of psychosocial intervention. It is a multifactorial disease that develops on the basis of genetic abnormalities and is usually influenced by environmental factors, too. We can divide negative symptoms into primary, with intrinsic etiology, and secondary, which arise as a result of the presence of positive symptoms, deprivation of stimuli, or the use of antipsychotics. They may occur even during periods of clinical stability. Their severity correlates positively with a poor prognosis for the disease. The first mentions of negative symptoms in literature date back to the early 19th century, and over time, relevant tools have been developed to assess them. Their treatment, as with schizophrenia itself, is complex, but unlike positive symptoms, they are difficult to...

Schizofrenie je chronické duševní onemocnění s komplexní symptomatikou, které charakterizuje přítomnost pozitivních, negativních a kognitivních symptomů. Medián věku jeho počátku je 25 let, přičemž u žen obvykle nastupuje později než u mužů. Důležitými prognostickými faktory jsou kromě pohlaví a věku počátku onemocnění i typ průběhu (plíživý/akutní) a délka neléčené psychózy. Prognózu zhoršuje současné užívání návykových látek. Terapie schizofrenie kromě farmakoterapie zahrnuje i metody psychosociální intervence. Je to multifaktoriální onemocnění, které vzniká na podkladě genetických abnormit a obvykle se na jeho vzniku podílí i faktory prostředí. Negativní příznaky dělíme na primární - nemoci vlastní a sekundární, které vznikají v důsledku přítomnosti pozitivních příznaků, podnětové deprivace či užívání antipsychotik. Mohou se vyskytovat i v obdobích klinické stability. Jejich závažnost pozitivně koreluje s nepříznivou prognózou onemocnění. První zmínky o negativních příznacích spadají do začátku 19. století a postupem času byly vyvinuty relevantní nástroje k jejich hodnocení. Jejich terapie je, podobně jako u schizofrenie jako takové, komplexní, jsou však na rozdíl od pozitivních příznaků špatně ovlivnitelné antipsychotickou medikací. V jejich patofyziologii je zkoumána role zánětu a důležitým...