Ošetřovatelská péče o pacienta s demencí

Abstract

This bachelor thesis deals with the specifics of nursing care for patients with dementia syndrome in a residential social service facility. The theoretical part maps the nursing aspects of this neurodegenerative disease, specific communication methods, and modern activation approaches. The practical part is written as a client case study of a specific female client. Based on the nursing assessment, I focused on three main nursing problems: anxiety and paranoia within behavioral symptoms (BPSD), malnutrition due to eating disorder, and a high risk of falling (the presence of fall syndrome). The course of care revealed serious logistical and staffing limits of the overcrowded facility. In these conditions, a lack of time due to a high number of clients leads to staff fear for their own safety and creates communication barriers when dealing with the aggressive client. However, the results of the case study verified that having enough individual time and a patient approach allows a student in practical training to build a relationship of trust, eliminate aggressive behavior, and safely perform necessary nursing procedures, such as insulin administration and putting crushed medication into fruit puree. This case study shows how difficult it is to apply theoretical knowledge in real practice, and...

Souhrn Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelskou péčí o klienty se syndromem demence v pobytovém zařízení sociálních služeb. Teoretická část práce mapuje ošetřovatelské aspekty tohoto neurodegenerativního onemocnění, možnosti specifické komunikace a moderní aktivizační přístupy. Praktická část je realizována formou případové studie klientky. Na základě ošetřovatelského posouzení byly detailně zpracovány tři hlavní ošetřovatelské problémy: úzkost a paranoia v rámci behaviorální symptomatiky (BPSD), malnutrice v důsledku poruchy příjmu potravy a vysoké riziko pádu (přítomnost syndromu pádů). Průběh péče odhalil závažné logistické a personální limity přetíženého zařízení, kde nedostatek času kvůli velkému množství klientů vede ke strachu personálu o vlastní bezpečnost a ke vzniku komunikačních bariér u agresivní klientky. Výsledky kazuistiky potvrdily, že individuální časový prostor a trpělivý přístup studenta v rámci odborné praxe umožňují navázat s klientkou vztah důvěry, eliminovat projevy agrese a bezpečně zajistit nezbytné ošetřovatelské úkony, jako je aplikace inzulinu a podávání léků v přesnídávce. Zpracování klientčina příběhu poukazuje na náročnost aplikace teoretických znalostí v reálné praxi a zdůrazňuje význam vnímání agrese jako projevu strachu a ztráty bezpečí nemocného člověka.