Proteinové a genové prognostické markery subtypů primárně plicního a mimoplicního malobuněčného neuroendokrinního karcinomu

Abstract

Small cell carcinoma is a high-grade neuroendocrine carcinoma occurring predominantly in the lungs, where it accounts for approximately 15% of all pulmonary tumors and is closely associated with tobacco use. A morphologically similar small cell neuroendocrine carcinoma may rarely arise in other sites throughout the human body, representing approximately 0.4% of all malignancies. Small cell neuroendocrine carcinoma is a highly aggressive tumor; patients typically present with extensive disease, and the 5-year survival rate has remained unchanged for decades at approximately 7%. Similarly, treatment strategies have remained largely unchanged, consisting primarily of platinum-based chemotherapy, often combined with radiotherapy. Only recently has immunotherapy been incorporated into treatment regimens. The poor prognosis of this disease underscores the need for detailed investigation of its biology in order to identify potential therapeutic targets. Recently, subgroups of small cell lung carcinoma have been identi ed based on the expression of speci c transcription factors. Although these subgroups are morphologically indistinguishable, the transcription factors re ect distinct steps in tumorigenesis. These include ASCL1, NEUROD1, POU2F3, and YAP1. The aim of this study was to better characterize...

Malobuněčný karcinom je high grade neuroendokrinní karcinom vyskytující se převážně v plicích, kde představuje přibližně 15 % všech plicních nádorů a je těsně asociovaný s nikotinismem. Malobuněčný neuroendokrinní karcinom obdobné morfologie se může vyvinout vzácně i kdekoli jinde v lidském organismu; představuje přibližně 0,4 % všech maligních nádorů lidského těla. Malobuněčný neuroendokrinní karcinom je velmi agresivní nádor, pacienti přicházejí typicky s extenzivním onemocněním a jejich 5leté přežití zůstává desetiletí neměnné a pohybuje se stále okolo 7 %. Obdobně neměnná je již desetiletí terapie malobuněčného karcinomu, která spočívá zejména v chemoterapii založené na derivátech platiny v kombinaci s možnou radioterapií. Teprve recentně je do léčby zařazovaná imunoterapie. S vysoce nepříznivou prognózou onemocnění souvisí potřeba studia biologie těchto nádorů s cílem identifikování změn, které by mohly být předmětem terapie. Recentně byly na základě přítomnosti transkripčních faktorů identifikované podskupiny malobuněčného plicního karcinomu, které jsou mikromorfologicky neodlišitelné, různé transkripční faktory však odrážejí odlišné kroky tumorigeneze. Tyto nově nalezené transkripční faktory jsou ASCL1, NEUROD1, POU2F3 a YAP1. Cílem práce bylo lépe charakterizovat EP-SCNC, a to zejména z důvodu jeho...