Vliv použití Redonovy drenáže po operaci totální endoprotézy kolene na brzký pooperační stav pacienta: prospektivní observační nerandomizovaná studie

Abstract

Objectives: The goals of this thesis were to evaluate and compare the effect of closed Redon drainage on the early postoperative course in patients after total knee arthroplasty. The study focused on monitoring the dynamics of postoperative edema, active range of motion, and the level of functional mobility during the first five postoperative days. Methods: The research study included 10 patients after total knee arthroplasty, divided into two groups: a group with a Redon drain (n=5) and a group without a drain (n=5). Data collection took place from the 1st to the 5th postoperative day. The evaluated parameters included limb circumferences to assess edema, active range of motion (flexion and extension) measured with a goniometer, and the level of functional independence assessed by the Functional Ambulation Categories (FAC) scale. Subjective pain intensity was monitored using the Visual Analogue Scale (VAS) on the first postoperative day. Results: Statistical analysis using the unpaired t-test showed no significant differences between the two groups in the parameters of postoperative edema or the achieved range of motion (p>0.05). In the group without a drain, a trend towards faster progression in functional mobility (FAC) was observed on the 3rd postoperative day; however, due to the small sample...

Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit a porovnat vliv uzavřené Redonovy drenáže na časný pooperační průběh u pacientů po totální endoprotéze kolenního kloubu. Práce se zaměřila na sledování dynamiky pooperačního otoku, rozsahu aktivního pohybu a úrovně funkční mobility v prvních pěti dnech po operačním výkonu. Metodika: Výzkumného šetření se účastnilo 10 pacientů po totální endoprotéze kolenního kloubu, kteří byli rozděleni do dvou skupin: skupina se zavedenou Redonovou drenáží (n=5) a skupina bez drenáže (n=5). Sběr dat probíhal od 1. do 5. pooperačního dne. Hodnocenými parametry byly obvody operované končetiny pro posouzení otoku, aktivní rozsah pohybu (flexe a extenze) měřený goniometrem a úroveň funkční nezávislosti hodnocená modifikovanou škálou Functional Ambulation Categories (FAC). Subjektivní hladina bolesti byla sledována pomocí vizuální analogové škály (VAS). Výsledky: Statistické vyhodnocení pomocí nepárového t-testu neprokázalo signifikantní rozdíly mezi oběma soubory v parametrech pooperačního otoku ani v dosahovaném rozsahu pohybu (p>0,05). U skupiny bez zavedené drenáže byl ve 3. pooperačním dni zaznamenán trend k rychlejší progresi funkční mobility (FAC), nicméně vzhledem k malému počtu probandů tento rozdíl nedosáhl hladiny statistické významnosti (p=0,417). Závěr:...